Článek
„Máme hodně kapitálu, spoustu průmyslových znalostí a v některých oblastech stále špičkové technologie,“ řekl Schularick a pokračoval: „Co nemáme, jsou stovky tisíc lidí, kteří by chtěli nastoupit do tanků a jít na frontu. To znamená, že místo více vojáků je potřeba více pilotovaných vozidel a kde je to možné, musíme spoléhat na AI, robotiku, drony a satelitní technologie.“
Přední ekonom zkritizoval ministerstvo obrany i jeho šéfa Borise Pistoriuse. „Děláme to jako vždy, jen s mnohem většími penězi,“ uvedl a vyzval k radikální restrukturalizaci nákupu zbraní. Velká část peněz se podle něj investuje do tanků, fregat a dalších zastaralých technologií.
Podle Schularicka je potřeba, aby se nákupů chopil někdo, „kdo je vybaven politickou mocí, kdo spojuje průmysl, start-upy a ministerstva, kdo dokáže odstranit třenice a soustředit vše na jeden cíl“.
Program financovaný převážně úvěry v hodnotě miliard eur by mohl podpořit ekonomický růst, pokud by byl správně využit. Jenže hrozí, že v podstatě „vyhasne“.
Z pohledu Schularicka nestačí utratit mnoho peněz a doplnit zásoby Bundeswehru. „Mnohem více musíme od začátku přemýšlet o tom, jak musí vypadat ekonomické procesy, aby bylo možné potřebné zbraňové systémy rychle a v dostatečném množství vyrobit, pokud by to nejhorší přišlo,“ řekl.
Je přesvědčen, že místo objednávání vysoce složitých, na míru vyrobených tanků v malém množství nebo třeba 200 protiletadlových raket, by se mělo Německo zaměřit na budování výrobních kapacit.
„Jinými slovy, už neobjednáváme jednotlivé zařízení, ale celou továrnu, která pak může velmi rychle vyrobit 2000 raket místo 200 raket ročně v nouzové situaci,“ říká Schularick.
Protože udržování takové továrny v době míru není pro firmu ziskové, stát za ni musí platit prémii. „To platí i v jiných oblastech. Od doby koronaviru například máme v Evropě firmy, které dokážou rychle vyrábět vakcíny ve velkém množství v případě nové pandemie,“ řekl šéf IfW.
