Článek
Dnešní války jsou poskvrněné krví a jsou plodem uctívání moci a peněz, řekl v kázání. „Nesmíme si zvyknout na řinčení zbraní a obrazy války! Mír není pouhou rovnováhou sil, je dílem očištěných srdcí těch, kteří v druhých vidí bratry a sestry, které je třeba chránit, a ne nepřátele, které je třeba porazit,“ uvedl papež.
Lva XIV., který přiletěl italským vojenským vrtulníkem, v Monaku po přistání přivítali kníže Albert II. s kněžnou Charlene. Na oslavu papežova příjezdu zazněl slavnostní výstřel z děla a lodě v přístavu spustily mlhové sirény, které v jednu chvíli dokonce přerušily papežův proslov.
Na začátku návštěvy v prvním projevu ve státě známém svým bohatstvím papež podle agentury AFP odsoudil prohlubování propasti mezi chudými a bohatými. V proslovu proneseném francouzsky z balkonu knížecího paláce mluvil mimo jiné o tom, že bohatství by mělo sloužit právu a spravedlnosti, a to zvláště v době dnešních konfliktů. Vyzval zároveň Monako, aby svého bohatství, vlivu i toho, že jde o malý stát, využilo ke konání dobra ve světě.
Na palácovém nádvoří stáli členové královské rodiny, aby hosta přivítali. Ženy byly oblečeny v černém a měly na hlavách krajkové pokrývky, pouze Charlene měla bílé šaty. Jedná se o protokolární výsadu, kterou Vatikán uděluje katolickým panovnicím při setkání s papeži, a která se v diplomatické terminologii nazývá „le privilège du blanc“ (privilegium bílé).
Součástí zhruba devítihodinového programu hlavy katolické církve v zemi s 38 000 obyvateli bylo vedle soukromé schůzky s knížecím párem či odpolední mše na sportovním stadionu Louise II. také dopolední setkání s katolickou komunitou v katedrále.
Lev XIV. monacké katolíky vyzval, aby šířili svou víru, „aby byl život každého muže a každé ženy chráněn a podporován od početí až do přirozené smrti“. To v katolickém žargonu vyjadřuje odpor církve k umělému přerušení těhotenství a eutanázii.
Monako patří k několika málo evropským zemím, kde je katolictví státním náboženstvím. Projevilo se to například loni, když Albert II. odmítl podepsat zákon o legalizaci potratů, přestože ho předtím monacký parlament schválil poměrem hlasů 19 ku dvěma. Kníže argumentoval právě rolí katolické víry v monacké společnosti.
Naposledy do Monaka hlava katolické církve zavítala v roce 1538, kdy knížectví navštívil papež Pavel III.
