Článek
Nobelův výbor upozornil, že pandemie nemoci covid-19 zhoršila situaci milionů lidí, kteří čelí hladu. Zároveň vyzval vlády, aby WFP a dalším humanitárním organizacím zajistily nutnou finanční podporu.
"Potřeba mezinárodní solidarity a mnohostranné spolupráce nikdy nebyla důležitější," řekla předsedkyně norského Nobelova výboru Berit Reissová-Andersenová při vyhlášení ceny. Světový potravinový program vyzdvihla i za významný příspěvek k tomu, aby hlad nebyl využíván jako zbraň ve válkách a v dalších konfliktech.
Výbor je na ocenění hrdý
Mluvčí WFP Tomson Phiri uvedl, že organizace je na zisk ocenění hrdá. "Na práci Světového potravinového programu je krásné, že nejen poskytuje potraviny lidem dnes a zítra, ale také je učí, aby se v budoucnu uměli o sebe postarat sami," dodal.
Zástupci norského Nobelova výboru letos vybírali z 318 kandidátů: 211 jednotlivců a 107 organizací. V loňském roce si Nobelovu cenu odnesl etiopský premiér Abiy Ahmed za ukončení jednoho z nejdelších konfliktů v Africe.
Cena za mír je předposlední Nobelovou cenou, která byla letos ohlášena. Postupně byli tento týden oznámeni laureáti ocenění za lékařství, fyziku, chemii a literaturu. V pondělí se veřejnost dozví jméno nositele letošní ceny za ekonomii.
Desetimilionová prémie
Vedle medaile a diplomu na laureáty Nobelových cen čeká i finanční prémie, která letos činí deset milionů švédských korun (25,9 milionu Kč), což je o milion švédských korun více než loni.
Světový potravinový program, který je organizací OSN, uvádí, že každoročně pomáhá asi 97 milionům lidí v 88 zemích. Každý devátý člověk na světě podle WFP nemá dostatek potravin.
Loni byl Nobelovou cenou míru oceněn etiopský premiér Abiy Ahmed, dostal ji za zprostředkování míru s Eritreou. Mírová smlouva mezi oběma zeměmi ukončila 20 let dlouhou válku, v níž zahynulo na 80 tisíc lidí.
Nobelovu cenu míru dostal etiopský premiér
