Článek
„My, sestry, jsme vyčerpané, fyzicky i psychicky… Vzhledem k závažnosti situace navrhujeme vyhlášení nouzového stavu. Nemáme dostatek prostředků k řešení současné krize,“ oznámila šéfka sdružení Rosa Fuentesová podle portálu Enfermia21.
Sestry musí kvůli vysokému počtu pacientů dělat přesčasy až čtyři hodiny denně. „Jsme v extrémní situaci už 17 dní. Nejde jen o nahromaděnou únavu, ale i rozhořčení, protože za cenu obrovského osobního přepětí jsme zahlceny pracovní zátěží, která se zdá být nekonečná,“ vysvětlila.
Extrémní přetížení a únava zhoršuje nejen zdraví sester, ale potažmo i celou situaci, protože roste riziko lidských chyb kvůli sníženému soustředění. „I ti nejzkušenější odborníci, zahlcení péčí, nemají dostatek času na to, aby vedli a školili obyvatele nebo nové zaměstnance, čímž dochází k přerušení řetězce učení, který je pro bezpečnost péče zásadní,“ uzavřela Fuentesová.
Svrab a tuberkulóza
Ve městě na pobřeží severní Afriky, kde žije kolem 84 tisíc obyvatel, a do kterého na konci července nelegálně vniklo na 80 tisíc migrantů, navíc roste počet případů nemocí, které se šíří kvůli špatné hygieně.
„Nejprve jsme zaznamenali úrazy a rány, poté se objevily kožní infekce, svrab, jehož výskyt roste, a onemocnění dýchacích cest,“ sdělil deníku El País zdravotník Alejandro Artero. Postupem času do nemocnic dorazili také pacienti s chronickými problémy, jako je cukrovka a astma. A zvyšuje se i počet pacientů s problémy trávicího traktu. „Pijí zavlažovací vodu. Bylo zřejmé, že se infekce musí objevit,“ dodal Artero.
Další překážkou v poskytování zdravotní péče je podle Artera schopnost dlouhodobě sledovat nemocné. „Jsou roztroušení po celém městě a ze strachu z úřadů se vyhýbají správnému ztotožnění. S některými pacienty se vidíme třikrát a pokaždé uvedou jiné jméno,“ popsal.
Zdravotníci například zachytili čtyři případy tuberkulózy, ale odhadují, že jich je mnohem více. „Nemůžeme přijmout každého, kdo kašle. Ke stanovení diagnózy jsou zapotřebí určitá vyšetření a v některých případech je nutné pacienta o několik dní později přemístit. Kde je ale najdeme, když nemají kde bydlet?“ dodal zdravotník.
„Nespravedlivé a xenofobní“
Ministryně zdravotnictví Mónica García, která o víkendu navštívila Ceutu, připustila, že tamní systém je „pod tlakem“. Zároveň podle serveru LaSexta popřela, že by došlo k jeho kolapsu, a vyzvala k tomu, aby se migranti neoznačovali za přenašeče nemocí - takové spojení považuje za „nespravedlivé a xenofobní“.
Během prvních 15 dnů krize bylo v ceutském zdravotním systému ošetřeno 5800 migrantů. Z nich bylo 3500 ošetřeno v rámci primární péče a 2300 v nemocnici. Tlak se s postupem času snižoval: podle údajů ministerstva zdravotnictví klesl z 1149 případů v první den na přibližně 300 v následujících dnech.


