Článek
Běloruský režim obviňuje pětici členských zemí Evropské unie – Česko, Polsko, Estonsko, Litvu a Lotyšsko – z vymýšlení omezení zaměřených proti Bělorusku. „Nejde jen o ekonomická opatření,“ uvedlo ministerstvo zahraničí, které jmenovalo mimo jiné omezení volného pohybu osob a zboží nebo to, co nazvalo „přípravou bojovníků a silových scénářů protiústavního převratu“ v zemi. Podrobnosti k jednotlivým obviněním ale neposkytlo.
„Tyto bakchanálie se odehrávají s tichým souhlasem většiny členských zemí EU, jejichž zástupci prostě podepisují další protiběloruské demarše připravené ‚uznávanými odborníky na Bělorusko‘ z Vilniusu a Varšavy, k nimž se přidali ‚experti‘ z Rigy, Prahy a Tallinnu,“ uvedla dále běloruská diplomacie, která označuje veškeré sankce uvalené na Minsk za marné.
„Běloruská vláda 21. května přijala rozhodnutí zavést vynucená odvetná opatření proti systematickým nepřátelským akcím Evropské unie a řady nejagresivnějších zemí EU vůči Běloruské republice,“ pokračovalo běloruské ministerstvo a dodalo, že tento krok se týká dovozu některého zboží – jako jsou například nápoje, kosmetika, textil nebo obuv – z Lotyšska, Litvy, Polska, Česka a Estonska.
Polsko vybuduje nové opevnění na hranici s Běloruskem
EU uvalila a postupně rozšířila sankce na režim autoritářského vůdce Alexandra Lukašenka kvůli porušování lidských práv a potlačování opozice v zemi a také kvůli jeho podpoře ruské vojenské agrese vůči Ukrajině. Do ní se Minsk přímo nezapojil, ale poskytl běloruské území ruským vojskům k útoku na Ukrajinu. Předtím režim tvrdě potlačil protesty, které vypukly po prezidentských volbách v létě 2020, jejichž vítězem úřady opět vyhlásily Lukašenka, což opozice i Západ odmítly uznat.
Obvinění Minsku nejspíš souvisí s aktivitou Česka, Polska, Estonska, Litvy a Lotyšska, které před časem vyzvaly Evropskou komisi k omezení dovozu z Ruska a Běloruska. V příslušném dopise uvedly, že Rusko ze zisků z vývozu obilí financuje pokračující válku na Ukrajině.
Vlivný polský soudce požádal v Bělorusku o azyl
