Článek
Maďarský vicepremiér a šéf úřadu vlády Bálint Ruff v rozhovoru pro web telex.hu připustil, že neví, zda se na seznamu ocitnou lidé, kteří se po pádu komunismu stali důležitými postavami v maďarské politice a ekonomice. „Mám představu o čísle,“ citovala z rozhovoru agentura MTI.
Podle odborných odhadů by mohlo jít o zmíněných 60 až 80 tisíc jmen. „Spisy agentů jsou velmi důležitou součástí naší společné minulosti a bude v nich řada věcí, které způsobí smutek v mnoha rodinách,“ řekl Ruff. Podle vicepremiéra zůstanou utajeny pouze údaje, které by mohly poškodit bezpečnost země a jejích spojenců v Evropské unii a v Severoatlantické alianci.
Předvolební slib
Odtajnění archivů komunistické státní bezpečnosti přislíbil již před dubnovými volbami lídr strany Tisza Péter Magyar, který se stal novým maďarským premiérem. Ruff v této souvislosti připomněl, že dosud žádná maďarská vláda neměla odvahu zpřístupnit tyto dokumenty.
Začátkem července maďarský parlament jednomyslně schválil návrh na zveřejnění spisů agentů komunistických tajných služeb. Byl zřízen třináctičlenný poradní výbor k prozkoumání utajovaných dokumentů. Jeho členy jsou odborníci z oblasti historie a archivnictví, kteří mají zkušenosti s bádáním ohledně fungování minulého režimu a aktivit tajných služeb.
Komunistický režim byl v Maďarsku nastolen po roce 1945, po jeho pádu ale země - na rozdíl od České republiky, Polska či Slovenska - nikdy oficiálně nezveřejnila jména spolupracovníků tajné policie z období komunismu. Jednotlivci mají přístup ke svým vlastním složkám, nikoliv však k materiálům o jiných osobách, včetně bývalých informátorů.
