Článek
Deník Népszava v pátek uvedl, že Soudní dvůr EU udělil Maďarsku paušální pokutu ve výši 200 milionů eur (téměř pět miliard korun) a milion eur (téměř 25 milionů korun) za každý den prodlení. Maďarsko ignorovalo srpnový i zářijový termín k zaplacení pokuty a celková výše pokuty tak dosáhla už 565 milionů eur (14 miliard korun). Budapešť přišla zatím o zmíněných deset miliard korun na krácení eurofondů.
Poradce maďarského premiéra pro vnitřní bezpečnost György Bakondi uvedl, že Budapešť v této souvislosti podá žalobu na Soudní dvůr EU. „Není zatím jasné, jak by to bylo možné,“ poznamenal v této souvislosti deník Népszava.
Premiér Orbán označil udělení pokuty za „nehoráznost“ a nechal se slyšet, že Budapešť by měla dostat dvě miliardy eur (téměř 50 miliard korun) za ochranu vnějších hranic Evropské unie. Předseda maďarské vlády poukázal na to, že v roce 2015 v čase vrcholící migrační krize postavila země plot na hranicích se Srbskem, která je vnější hranicí Schengenu. Zmíněný plot chrání maďarští policisté a vojáci. Výdaje na ochranu hranic hradí zatím Maďarsko bez jakékoli kompenzace z Bruselu.
Součástí hraničního plotu byly tzv. tranzitní zóny, kde migranti mohli požádat o azyl na území Evropské unie. Soud EU vyslovil výhrady, že migranti zde byli drženi mnohdy i několik měsíců a odchod z tranzitní zóny byl možný pouze na srbskou stranu. Na maďarské území mohli vstoupit pouze ti migranti, kterým byl udělen azyl. Pokud jim byl azyl odepřen, museli se vrátit na srbské území bez možnosti podat odvolání. Soudní dvůr EU to označil za porušení unijních pravidel. Tranzitní zóny přestaly fungovat v roce 2020.
