Článek
Tony Blair byl premiérem Velké Británie deset let a v čele Labouristů stál třináct let. Bývalý premiér země nyní tvrdí, že současní labouristé uvízli v „komfortní zóně“ a nedokážou nabídnout jasnou vizi budoucnosti.
Uvedl to ve své eseji na stránkách Institutu Tonyho Blaira pro globální změnu. Blair svůj text zveřejnil v době, kdy se uvnitř britské politiky stále častěji diskutuje o budoucnosti premiéra Keira Starmera i směru Labouristů.
Podle jeho slov volební vítězství strany v roce 2024 neznamenalo nutnou preferenci u Britů, jako spíš to, že strana díky Keiru Starmerovi získala „přijatelný status“. Pro voliče představovala alternativu ke konzervativní vládě, jejíž chování země vnímala jako nepřijatelné.
Labouristé podle něj riskují, že bez zásadní proměny přijdou o podporu jak vlevo, tak v politickém středu. Řešení vidí v konceptu takzvaného „radikálního středu“, tedy politiky založené na pragmatických reformách, ekonomickém růstu a technologických inovacích namísto ideologických sporů.
Kritizuje některé kroky současné vlády, zejména klimatická opatření, regulace či zásahy do podnikatelského prostředí, které podle něj oslabují britský byznys a brzdí investice.
Intelektuální pustota
Strana má podle něj největší problém s tím, že se jí nedaří udržet tempo s „moderní demokracií“ a zůstává ve své komfortní zóně. „Částečně kvůli intelektuální pustotě z Corbynových let (Jeremy Corbyn byl předsedou Labouristické strany od září 2015 do dubna 2020, pozn. red.) neměla k dispozici žádnou řádně promyšlenou analýzu toho, jak se svět mění a co to znamená pro politiku,“ uvedl.
Blair argumentuje, že zásadní změnou je geopolitické uspořádání, v němž si postavení supervelmoci začíná Amerika dělit s Čínou a časem, podle jeho slov, i s Indií.
Zmiňuje také umělou inteligenci, jejíž budoucí dopad si podle něj vláda vůbec neuvědomuje. „Lidé vůbec netuší, co se na ně řítí,“ varuje v textu. Tvrdí, že právě schopnost využít AI rozhodne o tom, které státy v příštích dekádách uspějí.
Hrozí vypadnutí z první ligy
Expremiér také upozorňuje, že Británie oslabila své postavení odchodem z Evropské unie a omezením rozvojové pomoci. Podle něj by Londýn měl usilovat o novou formu užší spolupráce s Evropou, zejména v oblasti obrany, energetiky a technologií.
Zároveň zdůrazňuje nutnost pragmatických vztahů se Spojenými státy, Čínou i státy Perského zálivu.
Blair zároveň varuje, že voliči stále více podporují nekonvenční politiky typu amerického prezidenta Donalda Trumpa nebo argentinského prezidenta Javiera Mileie, protože tradiční politické strany působí nerozhodně a nekompetentně v nabízení řešení. Pokud Británie rychle nezmění směr, hrozí jí podle Blaira vypadnutí z „první ligy“ světových mocností.
