Kupte si u nás nemovitost i s občanstvím, lákají Španělsko a Portugalsko

Poptávka nepolevuje, a to nejen mezi bohatými Rusy. Na prvním místě mezi zájemci stojí zatím Číňané. Zlatá víza však houfně skupují i Američané, Indové nebo Venezuelci, jak uvádí zpráva Transparency International a Global Witness.

Madrid ovšem čelí konkurenci, a to hned v sousedství. Nejen Španělsko, nýbrž i Portugalsko zjistilo po hospodářské krizi, že obchod s povoleními k pobytu a státní příslušností se může stát výnosným peněžním zdrojem. Obě země tedy v letech 2012 až 2013 zavedly programy „Občanství za investice“.

Ve Španělsku si musí účastník takového programu koupit nemovitost za půl milionu eur (asi 13 milionů korun), aby získal právo k pobytu a mohl po pěti letech žádat o španělské a tím i o unijní občanství. V Portugalsku k tomu stačí investice ve výši „pouhých“ 350 tisíc eur, tedy skoro o třetinu méně.

Ale i když je požadovaná cena koupené nemovitosti ve Španělsku větší, bohatí zájemci si tuto zemi oblíbili víc než Portugalsko. Madrid nabízí i širší rejstřík možností, jak se v zemi usadit. Kdo si nechce pořizovat nemovitost, může vložit dva miliony eur do státních dluhopisů nebo složit milion na konto.

Poplatky za další členy rodiny, děti i rodiče, bývají zpravidla nižší: 55 až 75 tisíc eur za osobu. Výše plateb závisí na tom, zda si zájemce o „zlatou vízovou kartu“ koupil nemovitost nebo jen investoval do nějakého projektu.

Venezuelský profesor Sebastián de la Nuez neměl to štěstí, aby mohl opustit svou zbídačelou zemi s plnými kapsami jako tamní zbohatlíci. Žije v jedné z dělnických čtvrtí Madridu a nebere si servítky. Ti, kdo přišli z Venezuely a opatřili si „zlaté vízum“, získali podle něj své bohatství při pochybných obchodech krytých tamním režimem.

„Záplava zlata z Latinské Ameriky vytváří novou bublinu v centrech španělských metropolí,“ kritizuje de la Nuez i fakt, že cizí boháči skupují nemovitosti v Madridu, Barceloně a v dalších městech.