Článek
Alianční summit, který potrvá v portugalské metropoli do soboty, by měl schválit vybudování "páteře" protiraketové obrany, do níž se budou moci zapojovat jednotlivé národní či alianční systémy a zbraňové komponenty (radary, protirakety a podobně). Stát by to mělo během deseti let kolem 200 miliónů eur.
Do Lisabonu dorazí v sobotu také ruský prezident Dmitrij Medveděv. Od aliance uslyší jasnou výzvu, aby se Moskva, která v minulosti kritizovala americké protiraketové plány, do projektu NATO zapojila.
"Myslím si, že je to docela pozitivní koncepce, kterou protlačuje nový generální tajemník NATO pan (Anders Fogh) Rasmussen - zatáhnout Rusko do toho. Čím víc bude dialogu, čím více spolu budou země mluvit, tak to, já myslím, že je určitě dobře," řekl Klaus krátce před začátkem jednání. "Jestli Rusko bude chtít detailně spolupracovat, já nemohou říct, ale náznaky jsou, že ano," dodal.
"Bylo by chybné, kdybychom z toho vypadli"
"My v principu jsme pro... To je pozice, kterou zde budeme zastávat," nastínil postoj Prahy k protiraketovému deštníku NATO prezident, který vede českou delegaci. V ní je i premiér Petr Nečas, ministr obrany Alexandr Vondra a šéf diplomacie Karel Schwarzenberg.
Do alianční protiraketové obrany by se mohla zapojit i Česká republika, která by kupříkladu mohla hostit centrum včasného varování. V minulosti to opakovaně připustili čeští představitelé.
Podle Klause by bylo chybou, pokud by Česko "vypadlo" z budování alianční protiraketové architektury. "Nevidím důvod, abychom se z toho nějak vymknuli," podotkl. "Když se plánoval jiný koncept té protiraketové obrany, tak jsme byli jednou z významných zemí. A já myslím, že by bylo chybné, kdybychom z toho úplně vypadli," doplnil Klaus.
Narážel tím na plány předchozí americké vlády prezidenta George Bushe. Ta chtěla v Česku umístit radarovou část nové protiraketové základny USA v Evropě, zatímco v Polsku by byla desítka protiraket. Právě tento plán, který se rozvíjel mimo struktury NATO, ale vyvolal masivní odpor Moskvy, jež dokonce hrozila protiopatřeními. Tým nového prezidenta USA Baracka Obamy od těchto plánů loni ustoupil.