Jednají o německé vládě, ale sami se neshodnou. Zelené a FDP rozdělují klima a daně

Zelení i liberálové, kteří se v mnoha otázkách neshodnou, už předem oznámili, že musejí nejprve jednat mezi sebou, aby zjistili, zda jsou schopni dohodnout se na kompromisech, a teprve poté mohou jednat se sociálními demokraty z SPD nebo konzervativci z CDU/CSU.

Annalena Baerbocková (40), spolupředsedkyně Strany zelených, a šéf liberálů FDP Christian Lindner (42) ohlásili zahájení jednání ve středu ráno ve shodných příspěvcích na sociální síti Instagram. Na fotografii byli kromě zmíněné dvojice také Robert Habeck (52), spolupředseda Zelených, a Volker Wissing (51), generální tajemník FDP. „Při sestavování nové vlády hledáme společnou řeč a překonáváme problémy, které nás rozdělují – a mezi některými z nich jsme už dokonce našli mosty,“ píše se v příspěvku.

SPD v úterý potvrdila, že doufá, že ještě v tomto týdnu zahájí rozhovory o vytvoření trojkoalice se Zelenými a FDP.

„Zelení a liberálové se sice mohou v některých bodech shodnout, ale tradičně patří k soupeřícím ideologickým táborům a v řadě otázek včetně ekonomiky, konkrétně zdanění a boje proti klimatickým změnám, mají odlišné postoje,“ připomněla televize SAT 1.

V posledních desetiletích Zelení spíše spolupracovali se sociálními demokraty. FDP má mnohem blíž ke konzervativcům. V roce 2017 zkrachovaly rozhovory o tzv. Jamajka koalici mezi CDU, Zelenými a FDP kvůli neústupným pozicím posledních dvou.

Šéfové CDU a CSU Laschet a Markus Söder (54) dopisem pozvali Zelené a FDP k jednáním o společné německé vládní koalici. Ve středu o tom informovala agentura DPA.

Laschet, který unii vedl do voleb jako kancléřský kandidát, společně se Söderem napsali dopisy Lindnerovi a Baerbockové a Habeckovi. V dopisech jim vedle pozvánky k jednáním pogratulovali k volebnímu úspěchu, neboť obě strany si proti volbám v roce 2017 polepšily.

Wissing mezitím sdělil, že liberálové budou s unií jednat tuto sobotu a že v neděli je v plánu rozhovor s SPD. Baerbocková dodala, že Zelené unie pozvala na jednání v příštím týdnu.

Se vznikem koalice spojil svůj osud především Laschet, který poukazuje, že třikrát v dějinách Spolkové republiky lídři vítězného dvojbloku CDU/CSU (Kurt Georg Kiesinger 1969, Helmut Kohl v roce 1976 a Franz-Josef Strauss o čtyři roky později) sice volby vyhráli, avšak kancléři se nestali, protože kabinet sestavily SPD a FDP.

Na 68 procent Němců požaduje, aby Laschet rezignoval na všechny funkce. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění, který ve středu zveřejnil institut YouGov. Unie dosluhující kancléřky Angely Merkelové, která sama již nekandidovala, protože odchází z politiky, získala pod Laschetovým vedením v nedělních volbách 24,1 procenta hlasů, což byl nejhorší výsledek v poválečných dějinách Německa.

YouGov v rychlé sondáži zjistil, že 51 procent respondentů požaduje bezpodmínečný Laschetův odchod a že dalších 17 procent by rezignaci tohoto kancléřského kandidáta spíše uvítalo. Čtyři procenta dotazovaných chtějí, aby ve funkcích rozhodně zůstal, devět procent uvedlo, že by spíše měl zůstat. Zbývající respondenti neměli jasný názor.

Další Laschetův osud zůstává s otazníky. Německá média informují, že v unii čelí značné opozici a že nejsou ojedinělé hlasy, aby ho v možných koaličních jednáních vystřídal Söder.

Podle reprezentativního průzkumu infratest dimap pro ARD-DeutschlandTrend dává většina, 55 procent občanů, přednost tzv. semaforové koalici SPD se Zelenými a FDP.

Pro koalici CDU/CSU, Zelených a FDP se vyslovilo pouze 33 procent respondentů.

Většina příznivců FDP však upřednostňuje Jamajku s CDU/CSU a Zelenými (51 procent) před semaforovou koalicí (41 procent).