Hlavní obsah

EU se dohodla na sankcích vůči Rusku za otravu Navalného

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Státy Evropské unie (EU) se shodly na přijetí sankcí proti skupině ruských občanů v souvislosti s otravou opozičního předáka Alexeje Navalného. Ministři zahraničí návrh podpořili na jednání v Lucemburku.

Foto: Yves Herman, Reuters

Ilustrační foto

Článek

Podle šéfa české diplomacie Tomáše Petříčka ministři v pondělí jednomyslně podpořili návrh Německa a Francie, který počítá s potrestáním skupiny lidí odpovědných za použití nervově paralytické látky novičok. Právě tou byl podle Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW) Navalnyj v Rusku v srpnu otráven.

Berlín a Paříž přišly s návrhem, který podle diplomatů počítal mimo jiné s potrestáním lidí spojených s ruskou vojenskou rozvědkou GRU. O jednotlivých jménech v pondělí ministři nejednali, shodli se však na tom, že o ně bude rozšířen současný seznam protiruských sankcí počítající se zmrazením majetku v bankách unijních zemí či zákazem cest na území evropského bloku.

Třesou se mi ruce, ale zotavuji se rychle, vzkázal Navalnyj

Evropa

„Je politická shoda na rozšíření tohoto sankčního seznamu. Česká republika podporuje, aby EU reagovala prostřednictvím sankcí vůči osobám, které mohly mít spojitost s otravou Alexeje Navalného," řekl Petříček médiím po jednání.

Moskva tvrdí, že s otravou nemá nic společného, na výzvy EU ke spolupráci při vyšetřování však dosud nezareagovala.

Unijní diplomacie tentokrát zareagovala na použití novičoku výrazně rychleji, než při předloňském útoku na bývalého ruského špiona Sergeje Skripala v britském Salisbury, který rovněž některé země připisovaly lidem spojeným s GRU. Zatímco tehdy se EU shodla na přijetí sankcí vůči třem předním důstojníkům této rozvědky včetně jejího šéfa až deset měsíců po útoku, nyní ke shodě dospěla za měsíce dva.

Merkelová navštívila Navalného v nemocnici

Evropa

Státy unie rovněž opět vyzvaly Rusko, aby začalo dodržovat mírové dohody z Minsku požadující ukončení střetů mezi proruskými povstalci a vládními silami na východě Ukrajiny. „To považujeme za klíčovou podmínku pro jakoukoli zásadní změnu našeho vztahu s Ruskem," prohlásil po jednání šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Dodal, že státy bloku souhlasily také s tím, že EU musí zesílit svou podporu ruské občanské společnosti.

Další na řadě je Lukašenko

Ministři se v pondělí shodli také na tom, že státy EU jsou připraveny rozšířit sankční seznam běloruských činitelů a zařadit na něj i autoritářského vládce Alexandra Lukašenka, pokud se situace v zemi nezlepší.

Evropská unie uvalila sankce na 40 běloruských činitelů. Lukašenko mezi nimi není

Evropa

Státy unie, která Lukašenka kvůli zmanipulovaným volbám neuznává za prezidenta, opět vyzvaly režim v Minsku k ukončení násilností proti poklidným opozičním demonstracím a vypsání demokratických voleb. Pokud se tak v nejbližší době nestane, mělo by podle závěrů pondělního ministerského jednání na seznam obsahující 40 činitelů přibýt mimo jiných i Lukašenkovo jméno.

„Všechny členské státy tento návrh akceptovaly, protože od schválení původního seznamu neukázal Lukašenko vůbec žádnou vůli k jednání," řekl po jednání Borrell. Podle vyjádření některých diplomatů by mohly unijní země schválit rozšíření seznamu v nejbližších dnech, nejvýše do několika týdnů.

Reklama

Výběr článků

Načítám