Česko je mezi unijními státy, které chtějí potrestat Gruzii za zákon o zahraničních agentech

Gruzínský zákon předpokládá vznik speciálního rejstříku, v němž budou povinně figurovat všechna média a neziskové právnické osoby, které jsou z více než 20 procent financovány ze zahraničí. Tyto také budou označeny jako organizace konající v zájmu cizí moci.

Sporný návrh kopíruje obdobný zákon ruský, který tamní úřady hojně využívají k potírání kriticky smýšlejících Rusů. Rovněž gruzínská legislativní norma je podle kritiků velmi vágní a rozvazuje represivním složkám státu v případě potřeby ruce.

Vlna nevole se proti zmíněné legislativní normě zvedla už v březnu 2023, kdy se ji vládní strana Gruzínský sen pokusila prosadit poprvé. Po ostrých protestech veřejnosti ale od záměru dočasně upustila.

Evropská unie i Spojené státy již Tbilisi varovaly, že definitivní přijetí takového zákona by bylo velkou překážkou dosud deklarované gruzínské snahy vstoupit do EU a Severoatlantické aliance, uvádí FT.

„Někteří američtí politici a úředníci… používají v komunikaci s Gruzií jazyk vydírání,“ reagovala strana Gruzínský sen. Podle jejího tvrzení se nevládní organizace od roku 2020 dvakrát pokusily „zahájit revoluci, a my nemůžeme zahálet v očekávání třetího pokusu“.

Jak napsal FT s odvoláním na dobře informované zdroje, Estonsko, Nizozemsko, Česká republika a Švédsko jsou mezi zeměmi, které budou příští týden na zasedání ministrů zahraničních věcí EU jednat o omezujících opatřeních. Dva ze zdrojů listu zmínily, že mezi uvažovanými možnostmi jsou zrušení bezvízového styku s EU pro gruzínské občany, cílené sankce a zmrazení finančních prostředků z EU.

Jak v úterý uvedla ve svém článku gruzínská sekce Rádia Svoboda, Spojené státy disponují informací, která „může poškodit reputaci představitelů gruzínské politické elity“. „Odhalení ruských agentů v gruzínské politické elitě, a také odhalení případů ovlivňování ze strany Číny podkopává narativ Gruzínského snu, že (tato strana) brání suverenitu země zákonem o ,zahraničních agentech´,“ praví se v článku, z nějž ve středu citovaly News Georgia.

Brusel bude pravděpodobně postupovat pomaleji než Washington. Některé unijní státy se obávají, že pozastavení bezvízového styku není účelné, protože v posledních týdnech vyšly do ulic protestovat proti zákonu desetitisíce Gruzínců zahalených do vlajek EU, podotkl FT. „Musíte být opatrní, abyste se nezaměřili na nesprávné lidi,“ citoval list jednoho z unijních diplomatů.

Podle Ketevan Čačavaové, výkonné ředitelky gruzínské neziskové organizace Centrum pro rozvoj a demokracii se sídlem v Tbilisi, jsou cílené sankce proti vládním představitelům namístě, varovala ale před pozastavením bezvízového styku.

„Gruzínci jsou ti, kteří si nejméně zaslouží být potrestáni,“ řekla. „Zrušení vízové liberalizace by bylo nejen nespravedlivé, ale také kontraproduktivní.“

Mezitím se na ulicích Tbilisi začaly objevovat plakáty s výzvou, aby si Gruzie zachovala neutrální status. Kdo za nimi ale stojí, není zřejmé. Během posledních parlamentních voleb s takovou aktivitou vystupovala proruská hnutí, upozornily na svém Telegramu News Georgia.

Gruzie zrušila krátkodobá víza pro občany EU v roce 2006. Unie zrušila vízový styk s Gruzií v dubnu 2017.