Článek
Verdikt se stal závazným poté, co byl oficiálně publikován. Naopak elitní útvar slovenské prokuratury ÚSP zanikne k 20. březnu; toto rozhodnutí sněmovny ústavní soudci nepozastavili.
Spolu s rozhodnutím ústavního soudu ministerstvo spravedlnosti zveřejnilo ve sbírce zákonů i samotnou velkou novelu trestního zákoníku a dalších zákonů, které kromě slovenské opozice a prezidentky Zuzany Čaputové kritizovaly také instituce Evropské unie.
Ministerstvo spravedlnosti publikovalo schválený zákon neobvykle až více než měsíc poté, co ho sněmovna schválila.
Čaputová i opoziční strany, které podaly k ústavnímu soudu podněty k přezkoumaní zákona, už dříve tvrdily, že jde o obstrukci vlády ve snaze omezit prostor pro rozhodování soudu o normě.
Ústavní soud ovšem na rozdíl od své předchozí praxe rozhodl o pozastavení platnosti části trestněprávních změn ještě předtím, než byl balík zákonů publikován ve sbírce. Nyní budou soudci posuzovat, zda schválené zákony nejsou v rozporu s ústavou.
Podle opozice hlavním cílem schválených změn trestního práva, které vládní koalice premiéra Roberta Fica připravila a prosadila ve zrychleném režimu a bez širší odborné diskuse, má být dosažení beztrestnosti stíhaných osob s vazbami na nynější vládní koalici.
Obžalobě například čelí poslanec Ficovy strany Směr-sociální demokracie (Směr-SD) a bývalý policejní prezident Tibor Gašpar. Vláda naopak tvrdí, že trestní sazby chce snížit na úroveň evropských zemí a že elitní útvar prokuratury je podjatý.
Právě ÚSP vykonává dozor mimo jiné nad vyšetřováním kauz z doby dřívějšího vládnutí Směru-SD, při kterém byly obviněny nebo již odsouzeny desítky lidí.
