Článek
Verdikt se stal závazným poté, co byl oficiálně publikován. Naopak elitní útvar slovenské prokuratury ÚSP zanikne k 20. březnu; toto rozhodnutí sněmovny ústavní soudci nepozastavili.
Spolu s rozhodnutím ústavního soudu ministerstvo spravedlnosti zveřejnilo ve sbírce zákonů i samotnou velkou novelu trestního zákoníku a dalších zákonů, které kromě slovenské opozice a prezidentky Zuzany Čaputové kritizovaly také instituce Evropské unie.
Ministerstvo spravedlnosti publikovalo schválený zákon neobvykle až více než měsíc poté, co ho sněmovna schválila.
Čaputová se kvůli novele trestního zákona obrátí na ústavní soud
Čaputová i opoziční strany, které podaly k ústavnímu soudu podněty k přezkoumaní zákona, už dříve tvrdily, že jde o obstrukci vlády ve snaze omezit prostor pro rozhodování soudu o normě.
Ústavní soud ovšem na rozdíl od své předchozí praxe rozhodl o pozastavení platnosti části trestněprávních změn ještě předtím, než byl balík zákonů publikován ve sbírce. Nyní budou soudci posuzovat, zda schválené zákony nejsou v rozporu s ústavou.
Podle opozice hlavním cílem schválených změn trestního práva, které vládní koalice premiéra Roberta Fica připravila a prosadila ve zrychleném režimu a bez širší odborné diskuse, má být dosažení beztrestnosti stíhaných osob s vazbami na nynější vládní koalici.
Obžalobě například čelí poslanec Ficovy strany Směr-sociální demokracie (Směr-SD) a bývalý policejní prezident Tibor Gašpar. Vláda naopak tvrdí, že trestní sazby chce snížit na úroveň evropských zemí a že elitní útvar prokuratury je podjatý.
Právě ÚSP vykonává dozor mimo jiné nad vyšetřováním kauz z doby dřívějšího vládnutí Směru-SD, při kterém byly obviněny nebo již odsouzeny desítky lidí.
Předseda slovenského Ústavního soudu odmítl Ficovu výzvu k odstoupení
