Článek
Na list s varováním od ministra spravedlnosti lorda Goldsmithe, že by invaze mohla být nelegální, nespokojený Blair šest týdnů před vpádem vojsk do Iráku v březnu 2003 připsal: „Tomu prostě nerozumím“. Jeho pobočník doplnil: „(Premiér) specificky uvedl, že v té věci nepotřebuje další rady“.
Dokument byl odtajněn pro potřeby Chilcotovy komise vyšetřující okolnosti britské vojenské angažovanosti v Iráku. Lord Goldsmith dával opakovaně najevo, že s invazí do Iráku bez souhlasu mezinárodního společenství nesouhlasí. Blairovi to napsal dvakrát. Odtajněný list byl druhým v pořadí.
Po setkání s americkými představiteli a britským velvyslancem při OSN ale Goldsmith své stanovisko zmírnil, před poslanci tři dny před invazí řekl, že vojenský zásah bez nové rezoluce OSN je v souladu s mezinárodním právem.
Blair dostane medaili za mír
Mezitím americké středisko pro ústavu oznámilo, že Blairovi udělí prestižní medaili za zásluhy o mír, k níž se váže i finanční odměna 100 000 dolarů (přes dva milióny korun). Cenu v minulosti dostal například Nelson Mandela či Bill Clinton a George Bush starší. Právě Bill Clinton, který je šéfem střediska, Blairovi v září cenu předá.
Tony Blair invazi do Iráku obhajoval argumentem, že teroristické útoky z 11. září 2001 změnily hodnocení rizika, a jelikož existovalo podezření, že irácký diktátor Saddám Husajn má k dispozici zbraně hromadného ničení, nešlo tolerovat další Saddámovy úhybné manévry v souvislosti s mezinárodními sankcemi.
V současnosti Blair zastává post vyslance tzv. Blízkovýchodního kvarteta.