Balkánci si vůči EU připadají jako nechtěná nevěsta

„Chceme je v Evropské unii. Jsme jedna evropská rodina,” řekla novinářům při příjezdu na summit šéfka unijní exekutivy Ursula von der Leyenová.

Zda toto poselství sdílí i ostatní lídři, není jasné. Ambiciózní představa o rozšíření EU (angl. enlargement) o státy západního Balkánu (Albánie, Bosna, Srbsko, Černá Hora, Severní Makedonie a Kosovo) se v posledních letech výrazně zadrhla.

Některé bohatší členské státy jsou ohledně rozšíření opatrnější. Obávají se, že by přijetí balkánských zemí do EU způsobilo novou vlnu migrace. Podle kritiků také žadatelské státy dostatečně nepokročily s potřebnými reformami.

Brusel se ovšem obává, že pokud se státy EU ve Slovinsku jasně nezavážou k rozšíření EU, tak se země západního Balkánu otočí směrem k Rusku a Číně.

„Tohle je dobrá chvíle, abychom byli asertivní a dali najevo, že Evropská unie v tomto regionu investuje vůbec nejvíce ze všech,” cituje server France24 jednoho z unijních diplomatů.

V návrhu prohlášení ze summitu, o kterém informovala agentura AFP, stojí, že členské státy „potvrzují svůj závazek k procesu rozšíření”. Návrh Slovinců přidat termín pro přijetí žadatelů na rok 2030, byl odmítnut.

Každá ze zemí západního Balkánu se nachází v různých fázích. Černá Hora a Srbsko již oficiálně zahájily přístupové rozhovory, zatímco Albánie a Severní Makedonie na jednání stále čekají a frustrace je znát.

„Už jsme se několikrát připravovali na svatbu, ale hosté nepřišli,” řekl albánský premiér Edi Rama. „Teď už se na svatbu nepřipravujeme, ale i nadále budeme projevovat naši lásku,” dodal.

Bosna a Kosovo jsou vedeny jako „potenciální kandidáti”, existenci druhé jmenované země ale část EU neuznává.