Článek
Asmara tak reaguje na výroky Etiopie, která ji v dopise Radě bezpečnosti OSN, zveřejněném v pátek, nařkla z plnohodnotné invaze, jež Addis Abebě nenechává jinou možnost než se bránit.
Eritrejský ministr zahraničí Usmán Sálih v sobotu označil tato tvrzení za součást etiopského plánu, jehož cílem je ospravedlnit útočnou válku vůči jeho zemi.
Etiopie a Eritrea začátkem října přerušily diplomatické vztahy a vzájemně si vyhostily po deseti diplomatech. Obě země se vzájemně obviňují z podpory ozbrojených skupin v Etiopii. Roztržka přišla v době, kdy se na severu Etiopie znovu rozhořely těžké boje mezi vládními silami a povstalci z Tigrajské lidově osvobozenecké fronty (TPLF), napsala agentura AFP.
Eskalace začala už v září
Boje na severu země vypukly 23. září a vyvolaly obavy z návratu občanské války z let 2020 až 2022, která si podle odhadů vyžádala kolem 600 000 životů. Napětí se zvýšilo i v metropoli Addis Abeba, kde koncem září došlo k výbuchu v areálu velitelství etiopské armády.
Eritrea získala nezávislost na Etiopii v roce 1993. O pět let později vypukla mezi oběma zeměmi pohraniční válka, která trvala do roku 2000 a vyžádala si desítky tisíc obětí. Vztahy se výrazně zlepšily až po nástupu etiopského premiéra Abiye Ahmeda v roce 2018. Obě země tehdy podepsaly mírovou dohodu a ukončily téměř dvě desetiletí trvající stav.
Eritrea následně podporovala etiopskou federální vládu během války v Tigraji v letech 2020 až 2022. Nebyla však účastníkem mírové dohody, která konflikt ukončila, a vztahy mezi oběma zeměmi se poté znovu prudce zhoršily. Dalším zdrojem napětí jsou snahy Etiopie, vnitrozemské země bez vlastního pobřeží, získat přístup k Rudému moři. Eritrea se obává, že by Addis Abeba mohla usilovat o přístup k jejím přístavům nebo dokonce o část jejího území.
