Článek
Jonathová dostala Nobelovu cenu za chemii společně s Američany Venkatramanem Ramakrishnanem a Thomasem Steitzem. Švédská královská akademie věd je ocenila za objasnění struktury a funkce ribozomů.
Podle akademie jejich práce ozřejmila, „jak přeložit kód DNA v život“. O to se v buňkách starají právě ribozomy, které přepisují dědičné informace uložené v DNA do bílkovin. Ty poté určují fungování organismů. Jejich výzkum nalezl uplatnění v lékařství při vývoji účinnějších antibiotik. Jonathové bádání se také zaměřilo na zkoumání rezistence vůči antibiotikům.
„Ada byla mimořádnou vědkyní, která se nikdy neváhala vydat cestou, kterou ostatní považovali za nemožnou,“ uvedl šéf Weizmannova institutu věd Alon Chen. Podle něj Jonathová generacím vědcům ukazovala, že si mají klást velké otázky a snažit se na ně nalézt odpověď.
Jonathová byla v roce 2009 teprve čtvrtou ženou, která Nobelovu cenu za chemii dostala. Před ní se to podařilo Marii Curieové-Sklodowské, její dceři Irene Joliotové-Curieové a Dorothy Crowfootové-Hodgkinové. Od roku 2010 ocenění dostaly další čtyři ženy. V roce 2020 byly oceněny pouze vědkyně, Francouzka Emmanuelle Charpentierová a Američanka Jennifer Doudnaová, za vývoj takzvaných molekulárních nůžek CRISPR-Cas9.
