Článek
IPC před čtyřmi měsíci uvedla, že hladomor v Gaze zažívá 514 tisíc Palestinců, což je téměř čtvrtina jejího obyvatelstva. Izrael tento posudek odmítl, připomíná agentura Reuters.
„V nejhorším případě, který by zahrnoval obnovené boje a zastavení humanitárního a komerčního přísunu, by Pásmu Gazy do poloviny dubna 2026 hrozilo riziko hladomoru. To podtrhuje vážnou a pokračující humanitární krizi,“ stojí v páteční zprávě IPC.
Podle klasifikace IPC v oblasti panuje hladomor, pokud extrémním nedostatkem potravin trpí alespoň 20 procent jejího obyvatelstva, nejméně třetina dětí je akutně podvyživená a na deset tisíc obyvatel každý den hlady nebo podvyživením a kvůli s ním spojeným chorobám zemřou nejméně dva lidé. Za posledních patnáct let IPC vyhlásila pět hladomorů. V roce 2011 v Somálsku, 2017 a 2020 v Jižním Súdánu, 2024 v Súdánu a letos v srpnu v Gaze.
Generální tajemník OSN António Guterres zlepšení potravinové situace v Gaze přivítal, ale podotkl, že veškerý pokrok je nebezpečně křehký. „Mnohem více lidí je schopných dostat se k jídlu, které potřebují k přežití. Potřeby ale rostou rychleji, než jakým tempem se tam může dostat pomoc,“ řekl Guterres.
V katastrofických podmínkách podle IPC nadále žije více než 100 tisíc lidí. Pokud ale bude současný vývoj pokračovat, do dubna by toto číslo mělo klesnout na přibližně 1900 lidí. Iniciativa naopak varuje před pokračující podvýživou dětí. Předpovídá, že v následujícím roce bude akutní podvýživou napříč Gazou trpět téměř 101 tisíc dětí, které budou vyžadovat léčbu. „Ve stejném období bude akutní podvýživě čelit 37 tisíc těhotných a kojících žen,“ stojí v páteční zprávě.
Přístup do Gazy nadále kontroluje Izrael. Izraelská armádní agentura Koordinátor vládních aktivit na územích (COGAT) uvádí, že od uzavření příměří na palestinské území denně vjíždí 600 až 800 nákladních aut. Potraviny pak tvoří až 70 procent doručených zásob. Teroristické hnutí Hamás toto tvrzení rozporuje a tvrdí, že skutečné počty jsou výrazně nižší.
COGAT závěry v páteční zprávě IPC odmítl a iniciativu zahrnující 21 humanitárních skupin, agentur OSN a oblastních organizací financovaných Evropskou unií, Německem, Británií a Kanadou obvinil, že předkládá „nepravdivé vyobrazení skutečnosti na místě“. Příčinou toho podle armádní agentury je, že se iniciativa „spoléhá na závažné mezery ve sběru dat a zdroje, které neukazují plný rozsah humanitární pomoci“.
Izrael krom závěrů, že v Gaze během jeho konfliktu s Hamásem panoval hladomor, dlouhodobě odmítá i obvinění, že na palestinské území nepouštěl dostatek potravin. Izraelští představitelé trvají na stanovisku, že problémem nebylo množství dodaných potravin, ale jejich následná distribuce v Gaze.
