Niger uzavřel vzdušný prostor, reaguje na hrozbu vojenské intervence

Podle agentury Reuters k uzavření vzdušného prostoru přitom došlo ještě několik hodin před tím, než ultimátum vypršelo.

„Tváří v tvář hrozbě zásahu, která je čím dál očividnější, je nigerijský vzdušný prostor od dnešního dne uzavřen,“ uvedl v neděli večer v prohlášení ve státní televizi zástupce vojenské junty.

Ten dále uvedl, že došlo k předběžnému rozmístění sil ve dvou nejmenovaných středoafrických zemích v rámci příprav na případný zásah.

„Nigerské ozbrojené síly a všechny naše obranné a bezpečnostní složky jsou s neutuchající podporou našeho lidu připraveny bránit celistvost našeho území,“ dodal.

Agentura AP v noci na neděli uvedla, že nigerská vojenská junta požádala o pomoc ruskou Wagnerovu skupinu jen necelý den před tím, než vypršelo ultimátum na vrácení nigerského prezidenta do úřadu.

O zapojení wagnerovců měl přitom požádat generál Soulifou Mody, který se měl v sousedním Mali sejít se zástupcem ruských žoldáků. Mody je přitom jedním z důstojníků, kteří se koncem července podíleli na převratu v Nigeru.

Setkání agentuře AP potvrdil Wassim Nasr, novinář a výzkumný pracovník Soufanova centra, který uvedl, že setkání potvrdili tři malijské zdroje a francouzský diplomat.

„Potřebují (wagnerovce), protože se stanou jejich zárukou pro udržení moci,“ uvedl Nasr s tím, že wagnerovci žádost zvažují.

Agentura Reuters v jiné zprávě uvedla, že Niger po vypršení ultimáta čeká na reakci sdružení ECOWAS, které by dle svých slov mělo vydat prohlášení, v němž v reakci na nedodržení termínu uvede svoje další kroky.

Hospodářské společenství západoafrických států v pátek oznámilo, že mají připravený plán intervence, a to včetně toho, kde a kdy by státy tohoto společenství udeřily, pokud by sesazený prezident Bazoum nebyl propuštěn a následně dosazen zpět do úřadu.

Ne každý stát ECOWAS s tím ale souhlasí, Mali a Burkina Faso totiž uvedly, že by intervence v Nigeru znamenala „vyhlášení války“ i jim.

„Není jiná cesta než diplomatická. Doufám, že lhůta Hospodářského společenství západoafrických států, která vypršela o půlnoci, bude dnes prodloužena,“ uvedl v pondělí italský ministr zahraničí Antonio Tajani v rozhovoru pro list La Stampa.

Itálie přitom již v neděli oznámila, že snížila počet svých vojáků v Nigeru, aby uvolnila místo na vojenské základně pro italské civilisty, kteří by mohli potřebovat ochranu v případě zhoršení bezpečnostní situace. Francie a další země z Nigeru minulý týden evakuovaly stovky svých občanů.

Armádu přitom v neděli podpořily tisíce lidí na stadionu v hlavním městě Niamey, kam za mohutného jásotu dorazila i delegace vojenské junty.

V noci na neděli se navíc k nigerským bezpečnostním složkám přidaly stovky mladých lidí, které hlídaly vstupy do Niamey a kontrolovaly auta, zda nevezou zbraně.

„Přišel jsem, abych podpořil armádu. Jsme proti (intervenci regionálního bloku). Budeme bojovat až do konce. Nesouhlasíme s tím, co tady dělá Francie, jsou to kolonizátoři,“ uvedl podle agentury AFP jeden z lidí, co se připojili k hlídkám.

Nigerský vojenský převrat se uskutečnil ve středu 26. července, kdy vojenská junta v čele s generálem Abdourahamanem Tianim svrhla nigerského prezidenta Mohameda Bazouma.

Tiani posléze v pátek 28. července vystoupil v nigerské státní televizi, kde byl představen jako předseda nově vzniklé Národní rady pro ochranu vlasti (CNSP), která o dva dny dříve převzala v zemi moc.

„Předseda CNSP je hlavou státu. Zastupuje Niger v mezinárodních vztazích,“ přečetl jeden z důstojníků část prohlášení.

Převrat, který byl v posledních třech letech už sedmým v oblasti západní a střední Afriky, silně otřásl regionem Sahel, který patří k nejchudším na světě.

Sahel navíc dlouhodobě sužují islamistické skupiny, které jsou napojeny na organizaci Al-Káida a Islámský stát. V boji proti nim přitom Niger představoval klíčového spojence Spojených států a Francie, což by po převratu už nemuselo platit.