Hlavní obsah

Fotografka po útoku osadníků na Západním břehu málem přišla o prst. Chce to řešit i Bezos

Fotografka deníku The Washington Post (WP) Heidi Levineová, kterou v pátek napadli radikální izraelští osadníci na okupovaném Západním břehu Jordánu, při útoku téměř přišla o prst, má zlomené jedno žebro a několik obratlů a tržné rány po celém těle. Vyplývá to z oznámení její rodiny, podle níž chce na postavení pachatelů před soud dohlédnout i majitel WP, miliardář Jeff Bezos.

Foto: Channel12, Bez zdroje

Zraněná fotografka Heidi Levineová na záběrech izraelské stanice Channel12

Článek

„Moje matka leží na nemocničním lůžku a není schopna vstát. Má zlomené čtyři obratle v zádech. Málem jí museli amputovat prst. To, co se stalo, ji psychicky těžce zasáhlo,“ citoval web Times of Israel (ToI) z rozhovoru, který syn napadené fotografky Michael Milner poskytl izraelské veřejnoprávní stanici Kan. Dodal, že jeho matka měla po útoku prst od ruky téměř oddělený.

„Slyšeli jsme, že s ní chce Jeff Bezos mluvit, že je tím, co se stalo, šokován a že slíbil, že udělá vše pro to, aby v tomto případě bylo spravedlnosti učiněno zadost,“ uvedl Milner v rozhovoru poskytnutém v hebrejštině.

Levineové už do nemocnice volal také izraelský prezident Jicchak Herzog. „Důrazně odsuzuji tento šokující projev násilí. Opovrženíhodné chování těchto zločinců nereprezentuje občany ani hodnoty našeho státu. Izrael je demokratický právní stát a musí proti jakýmkoli projevům násilí zakročit železnou pěstí,“ vzkázal Herzog v následném vyjádření.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu reagoval podstatně zdrženlivěji. Levineová byla podle něj „údajně napadena“ a „fakta jsou nejasná a jsou předmětem vyšetřování“.

Syn Levineové na to reagoval pobouřeně. „Měli jsme příležitost ukázat, že stát dokáže zajistit dodržování práva a že spravedlnosti může být učiněno zadost. Bohužel se k tomu ale postavili jako obvykle – vzali to a hodili do koše,“ podotkl.

„Moje matka fotografuje už více než 40 let, především ve válečných zónách, mimo jiné na Ukrajině, v Rusku, Afghánistánu a Sýrii. Dokumentovala také války mezi Izraelem a Íránem,“ uvedl. „Už se stalo, že po ní někdo házel kameny, a také ji zasáhla gumová střela. Ale nikdy se nesetkala s útokem takového rozsahu. Nikdy jsem ji neviděl, aby ji dav brutálně zbil. Nikdy ji neokradli. Tohle byl mimořádný případ,“ dodal.

K incidentu došlo v pátek poblíž vesnice Abú Falá severně od Ramalláhu. „Přibližně 80 osadníků, z nichž mnozí měli masky a někteří nesli nádoby se slzným plynem, tam začalo házet kameny a bít Palestince, aktivisty, kteří je doprovázeli, i Levineovou,“ popsal ToI.

Napadení evropských činitelů

V sobotu také izraelská i palestinská média informovala o tom, že radikální židovští osadníci v sobotu na Západním břehu Jordánu napadli delegaci, ve které byli diplomaté z několika zemí EU. „Delegace zahrnovala zástupce Polska, Belgie a Francie. Jedním z napadených a zraněných byl Bernard Baudoux, starosta francouzského města Aulnoye-Aymeries,“ napsal web listu Haarec s tím, že maskovaní osadníci obklíčili vůz s diplomaty a zahraničními návštěvníky a požadovali jejich doklady totožnosti.

Tento incident, který se stal v sobotu v křesťanské vesnici Tajbe nedaleko Ramalláhu, už rovněž vyšetřují izraelské úřady.

K podobným střetům na okupovaném Západním břehu Jordánu dochází často na podzim, kdy začíná sklizeň oliv, která je pro palestinské zemědělce nejen důležitým zdrojem obživy. Palestinští zemědělci a ti, kteří jim při sklizni pomáhají, čelí v některých oblastech útokům radikálních osadníků.

Na Západním břehu Jordánu, který Izrael okupuje od roku 1967, žijí přibližně tři miliony Palestinců a více než půl milionu izraelských osadníků. Izraelské osady na tomto území jsou podle mezinárodního práva nelegální. Tempo výstavby se v posledních letech zrychlilo: podle zprávy Evropské unie izraelská vláda v roce 2025 schválila plány na rekordních 54 nových oficiálních osad na Západním břehu a během téhož roku vzniklo dalších 86 neoficiálních osad.

Výběr článků

Načítám