Článek
Po množství amerických úderů, při nichž bylo v mezinárodních vodách zabito nejméně 79 lidí, pohrozil americký prezident Donald Trump, že „další na řadě je země“, přičemž venezuelského prezidenta Nicoláse Madura nařkl z napojení na pašeráky narkotik. Později naznačil, že se k pozemnímu útoku na Venezuelu nekloní, ale odmítl cokoliv vyloučit.
Maduro se zatím snaží vyhnout válce, která by mohla znamenat konec jeho režimu.
Zatím se ale nezdá, že by se napětí v regionu snižovalo. USA do oblasti stahují další síly, naposledy přítomnost největší americké letadlové lodi USS Gerald R Ford v úterý oznámilo Jižní velitelství USA, které pokrývá Latinskou Ameriku a Karibik. Přítomnost amerických sil v regionu je tak nyní největší od roku 1989, kdy Washington podnikl invazi do Panamy, podotkl list The Guardian.
Americká letadlová loď USS Gerald R Ford
Venezuelské ministerstvo tentýž den oznámilo „masivní nasazení“ pozemních, námořních, vzdušných, a raketových sil, stejně jako civilních milicí. To, co neoficiálně popisují venezuelské zdroje agentury Reuters však naznačuje, že ani režim v Caracasu příliš nevěří, že by případný střet s americkými silami mohl ustát.
„Guerillový styl obrany, který vláda nazývá ‚prodloužený odpor‘ a zmiňovala se o něm ve vysílání státní televize, by zahrnoval malé vojenské jednotky na více než 280 místech, které by prováděly sabotáže a další guerillovou taktiku,“ napsala agentura.
Nevydrželi bychom ani dvě hodiny
Další část venezuelské strategie by v případě amerického útoku měla spočívat ve vytvoření chaosu v hlavním městě Caracasu za pomoci příslušníků tajných služeb a ozbrojených stoupenců Madura. Podle Reuters si přitom ani její venezuelské zdroje nedělají iluze, že by jakákoliv strategie měla proti případnému útoku USA naději na úspěch.
Venezuelští milicionáři ve městě Naguanagua
„V konvenční válce bychom ale nevydrželi ani dvě hodiny,“ řekl agentuře hlas blízký vládě. Další zdroj se znalostí bezpečnostní a obranné sféry ve Venezuele řekl, že země není „připravena ani profesionalizována na konflikt“. Tamní armáda je na tom prý tak špatně, že někteří velitelé jednotek musí vyjednávat s místními producenty potravin, aby mohli nakrmit své vojáky, protože vládní příděly nestačí.
Rozsévání chaosu
Maduro se nechal slyšet, že v milicích se připravuje osm milionů civilistů na obranu Venezuely. Zdroj se znalostmi venezuelské obrany však odhadl, že do guerillové války by se mohlo zapojit zhruba 60 tisíc členů vojáků a gardistů, zatímco na „rozsévání chaosu“ by se mohlo podílet dalších maximálně sedm tisíc lidí.
„Zaostává i armádní vybavení, které je z velké části ruské výroby a staré desítky let,“ podotýká Reuters s tím, že například dvacítka stíhaček Suchoj zakoupených od Moskvy v roce 2000 nesnese srovnání například s americkými letouny B-2. Zastaralé jsou podle ní i další zbraně, které Venezuela dřív od Ruska nakoupila - vrtulníky, tanky, raketomety.
Ruské ministerstvo zahraničí zatím minulý týden uvedlo, že je připraveno reagovat na žádosti Venezuely o pomoc, ale zároveň vyzvalo, aby se napětí nestupňovalo.
Maduro se už podle amerických médií obrátil na Moskvu s žádostí o opravy letounů Suchoj, modernizaci radarových systémů a dodávku raketových systémů.
Jeden ze zdrojů Reuters prozradil, že ve Venezuele bylo nyní rozmístěno zhruba pět tisíc raket Igla ruské výroby. Vojenští velitelé podle něj ale také současně dostali tyto instrukce: „Po prvním zásahu od ‚gringů‘ by se všechny jednotky měly rozptýlit, ustoupit či poschovávat“.
