Článek
O sankcích na ICC, které by měly platit po přechodném šesti až sedmiměsíčním přechodném období, informoval list The Wall Street Journal. Přesně je nepopsal, ale měly by se mu omezit transakce s výjimkou těch na komunikaci.
Spojené státy už uvalily sankce na několik představitelů ICC, včetně hlavního žalobce Karima Khana. Toho ICC odvolal z funkce kvůli obviněním ze sexuálního napadení. Sankce byly uvaleny i na předsedkyni ICC soudkyni Tomoko Akanovou a několik dalších soudců i dva náměstky hlavního žalobce a hlavního žalobce v kauze proti Netanjahuovi a bývalému izraelskému ministrovi obrany Joavu Gallantovi.
ICC to tehdy označil za „flagrantní útok na nezávislou a nestrannou soudní instituci podkopávající vládu práva“, uvedla stanice BBC.
Přesná podoba sankcí není známa, americká administrativa se k nim nevyjádřila, ale měly by omezit možnosti transakcí soudu. Přijaty by mohly být už po konci zasedání Valného shromáždění OSN.
Rozebrat cihlu po cihle
Americký ministr zahraničí Marco Rubio v červenci uvedl, že administrativa připravuje rozsáhlou kampaň proti ICC, kdy by se klidně instituce rozebrala „cihlu po cihle“.
Podle něj je rozhodnutí stíhat představitele zemí, kteří nejsou členy ICC, nebezpečný precedens. Izrael ani USA nejsou členy ICC, stejně jako Rusko.
To však v roce 2022 Rubiovi nevadilo, když byl spolupředkladatelem rezoluce vyzývající ICC k vyšetřování válečných zločinů spáchaných Ruskem. ICC pak v roce 2023 vydal zatykač na ruského prezidenta Vladimira Putina a další ruské představitele kvůli odvlékání ukrajinských dětí do Ruska.
Právě kvůli tomuto zatykači zahájilo Rusko vyšetřování Akanové a dalších dvou právníků ICC. Zatykač na ni Rusko vydalo v červenci 2023.
