Stále hledáme, čím nahradit policii, řekla Novinkám radní Minneapolisu

„Já jsem to referendum (o zrušení policie) podporovala, protože věřím, že náš systém veřejné bezpečnosti vyžaduje zásadní změnu. Navzdory tomu, že referendum nevyšlo, je jasné, že potřebujeme přetvořit systém naší veřejné bezpečnosti tak, aby pro řešení využíval alternativních mechanismů,” vysvětluje Jenkinsová.

Minneapolis od léta opět zažívá nárůst kriminality. Počet vražd sice za poslední měsíce klesl, další násilné trestné činnosti, jako jsou přepadení nebo loupeže, ale přibývá.

„Musíme pokračovat v investicích do programů, které lidem zajistí domov, práci, mimoškolní aktivity pro děti. Referendum sice neprošlo, ale naše práce v otázce veřejné bezpečnosti pokračuje,” popisuje Jenkinsová.

V rámci prevence násilí mají podle ní mít obyvatelé možnost v případě potřeby přivolat nepolicejní odbornou pomoc, aby se vyvarovali scénáře, kdy do emočně vypjaté, ale nenásilné situace vtrhne ozbrojený policista, který atmosféru svou přítomností vyhrotí.

„Tyto projekty jsme už spustili. Investovali jsme 8,3 milionu dolarů (téměř 185 milionů korun) do prevence násilí a do komunitních skupin, které pracují s násilnickými členy ve společnosti a snaží se násilí potlačit ještě předtím, než k němu dojde,” říká americká politička.

Debatu o reformě policie, v extrémních případech i o jejím zrušení, odstartoval brutální zákrok na Afroameričana George Floyda, kterého loni v květnu udusil policista v Minneapolisu.

Vražda vyvolala vlnu protestů proti systémovému rasismu. Podle aktivistů se diskriminace promítá i do chování policistů. Podkládají to daty, která ukazují, že pravděpodobnost, že Američan tmavé pleti bude zabit policistou, je třikrát vyšší než u bílého Američana.

Hlasitou kritičkou nastavení americké společnosti byla loni právě i Jenkinsová, která vydala v magazínu Glamour emotivní text, ve kterém volala po vyhlášení „nouzového stavu pro černochy”.

„Zatímco se všechny univerzity na světě snaží najít lék na koronavirus, je třeba stejného zájmu a odhodlání, abychom naši společnost zbavili viru, kterým je rasismus. Vyzývám k vyhlášení stavu nouze pro černochy. Rasismus je krizí veřejného zdraví,” napsala v červnu 2020.

Masové demonstrace hnutí Black Lives Matter ustaly, v Oválné pracovně vystřídal kontroverzního republikána Donalda Trumpa umírněný harcovník americké politiky Joe Biden. Jak se změnila atmosféra ve společnosti?

„Vztah k policii se nijak dramaticky nezměnil. Myslím, že lidé jsou z policie velmi frustrovaní. Vyžadují od policie více odpovědnosti a respektu a myslím, že se lidé opravdu zajímají o alternativy k tradiční policejní práci a snaží se tyto věci ve společnosti zavádět,” myslí si Jenkinsová navzdory tomu, že návrh na zrušení policie v jejím městě nezískal podporu.

Policejní sbor v Minneapolisu navíc hledá způsoby, jak vyřešit nedostatek pracovníků. Po Floydově vraždě od něj odešlo 200 příslušníků. Nejde jen o Minneapolis, problém je celostátní. Po protestech odešlo do důchodu o 45 procent více policistů než předchozí rok.

„Lidé pořád chtějí dobře vycvičenou, vysoce odpovědnou a ohleduplnou policii, která využívá alternativy k zajišťování bezpečnosti, alternativy k řešení závislostí, alternativy k řešení problémů duševního zdraví, alternativy k ohlašování trestných činů, které se už udály. Mohou policejní hlášení přijímat civilisté? Ne, vždycky je potřeba policista se zbraní v ruce,” říká Jenkinsová.