Článek
„Tady se privatizuje nezákonně obsazená půda, a tedy se její nezákonné obsazování ještě podporuje,“ reagoval šéf organizace Přátelé země Roberto Smeradi. Sérgio Leitao z Greenpeace Brazílie upozornil, že zákon v praxi ohrozí zachování amazonských pralesů. Vláda na jedné straně deklaruje ekologický přístup a rozšiřuje území Indiánů, kteří prales využívají udržitelným způsobem, ale současně ustupuje ekonomickým tlakům.
Původní verze legalizovala asi 300 tisíc záborů do 1500 hektarů, využívaných alespoň do roku 2004. Statkářské lobby se ale podařilo prosadit změny, takže nyní se zákon dotýká 400 tisíc pozemků a prodloužit lhůtu k jejich opětnému zalesnění z deseti na třicet let.
Původní verze legalizovala asi 300 tisíc záborů do 1500 hektarů, využívaných alespoň do roku 2004. Statkářské lobby se ale podařilo prosadit změny, takže nyní se zákon dotýká 400 tisíc pozemků a prodloužit lhůtu k jejich opětnému zalesnění z deseti na třicet let.
Osidlování Amazonie, zahájené vojenskými režimy v 60. letech minulého století, urychlilo masovou likvidaci deštných pralesů především na východě oblasti. V posledních desetiletích ale ničení zasáhlo i střed a západ tohoto největšího souvislého pralesa světa, označovaného jako „plíce planety“. Jen loni bylo v brazilské Amazonii podle satelitních snímků, které ale nerozeznají menší několikahektarové mýtiny, zničeno 12 tisíc kilometrů čtverečních pralesa, což je více než celý Středočeský kraj.