Američtí investoři poprvé navštívili ukrajinská ložiska nerostů

V Likarivském ložisku se podle ukrajinského ministra hospodářství Oleksije Soboleva těží především titanové rudy, rozpracovává se ložisko zirkonů a v budoucnu by se mohlo těžit hafnium, vzácný kov používaný zejména v jaderné energetice a leteckém průmyslu.

Sobolev podle agentury Unian poznamenal, že Ukrajina je jedním z klíčových světových dodavatelů titanu, který se používá v obranném, leteckém a high-tech průmyslu a je velmi žádaný v USA, Evropě i Latinské Americe.

„Takové cesty jsou důležité pro posouzení potenciálu v terénu a zohlednění všech aspektů budoucích investic – z hlediska hospodářského rozvoje, zodpovědného přístupu k životnímu prostředí a budoucího rozvoje komunity,“ doplnil ministr.

Fond pro obnovu Ukrajiny je součástí americko-ukrajinské dohody o nerostných surovinách, která stanovuje podmínky pro společné investice do využití přírodních zdrojů Ukrajiny včetně vzácných zemin, ropy a plynu. Zároveň zahrnuje opatření na podporu obnovy země, připomněla agentura Unian.

Dohoda podepsaná v květnu stanoví rovnoprávné partnerství mezi Spojenými státy a Ukrajinou: fond je vytvořen v poměru 50/50, žádná ze stran nebude mít rozhodující hlas a bude naplněn výhradně z příjmů z nových licencí.

Sobolev v srpnu oznámil, že první zasedání rady investičního fondu pro obnovu mezi Ukrajinou a USA se očekává v září. Právě cesta americké delegace, která prověří potenciální investiční projekty, mu má předcházet.

Americký prezident Donald Trump již v únoru uvedl, že chce přístup k ukrajinským nerostným surovinám a označil to za úhradu miliard dolarů pomoci, kterou USA poskytly Ukrajině.

Rozhovory o nerostné dohodě však ukončila únorová vyhrocená schůzka v Oválné pracovně Bílého domu mezi ním a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Vztahy obou zemí byly od té doby napjaté. Zelenskyj se s Trumpem setkal znovu v dubnu ve Vatikánu před pohřbem papeže Františka a vztahy obou prezidentů se od té doby uklidnily.