Hlavní obsah

Americká administrativa schválila jadernou dohodu s Rijádem

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa se chystá v příštích dnech předložit Kongresu dohodu se Saúdskou Arábií o spolupráci v oblasti civilní jaderné energetiky. S odvoláním na informované zdroje o tom informovala agentura Reuters. Dohoda podle nich neobsahuje dlouhodobě prosazované americké pojistky, které mají zabránit zneužití materiálů k výrobě jaderných zbraní.

Foto: AP

Americký prezident Donald Trump

Článek

Dohodu podle článku 123 amerického zákona o atomové energii z roku 1954 mají podepsat americký ministr energetiky Chris Wright a saúdskoarabský ministr energetiky princ Abdalazíz bin Salmán. Oba loni v Rijádu podepsali předběžnou dohodu. Bílý dům ani americké ministerstvo energetiky se k informacím Reuters bezprostředně nevyjádřily.

Dohoda podle zdrojů světových agentur neobsahuje takzvaný zlatý standard, který by Saúdské Arábii zakázal obohacovat uran a přepracovávat vyhořelé jaderné palivo. Oba procesy mohou představovat cestu k získání materiálu pro výrobu jaderných zbraní. Součástí textu podle zdrojů není ani dodatkový protokol k dohodám o zárukách Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), který agentuře umožňuje rozsáhlejší dohled nad jadernými aktivitami země, včetně inspekcí na neohlášených místech.

Jeden ze zdrojů uvedl, že úmluva vytváří právní rámec pro spolupráci v celém jaderném palivovém cyklu, včetně obohacování uranu. Spojené státy však nejsou povinny Rijádu předat příslušné technologie ani schopnosti.

Wright dříve uvedl, že předběžná dohoda se netýká obohacování uranu a obsahuje všechny požadavky na nešíření jaderných zbraní stanovené americkým zákonem o atomové energii.

Korunní princ Muhammad bin Salmán v minulosti opakovaně uvedl, že pokud by Írán získal jadernou zbraň, Saúdská Arábie by usilovala o totéž. Rijád zároveň dlouhodobě trvá na tom, že si chce zachovat právo obohacovat uran. Obavy z možné jaderné proliferace vyjadřují zastánci kontroly zbrojení i část amerických zákonodárců.

Po předložení Kongresu bude dohoda podléhat zhruba 90dennímu přezkumu. Pokud ji budou chtít zákonodárci zablokovat, budou muset schválit společnou rezoluci a následně případně přehlasovat prezidentské veto dvoutřetinovou většinou v obou komorách.

Související témata:

Výběr článků

Načítám