Článek
Petr Pavel byl jasným vítězem druhého kola – získal 58,32 procenta hlasů, což znamenalo více než 3,3 milionu hlasů (Babiše volilo 2,4 milionu lidí). Nový prezident České republiky má tak historicky nejsilnější mandát.
K tomu mu dopomohly hlasy voličů neúspěšných kandidátů v prvním kole, Danuše Nerudové a Pavla Fischera. Právě Pavla jich volilo více než 90 procent. Tak silná mobilizace se Jiřímu Drahošovi v roce 2018, kdy prohrál s Milošem Zemanem, nepovedla.
Agentura PAQ Research ovšem upozornila, že pouze voliči vládních stran vítězství Pavlovi nezaručili. Od nich nový prezident dostal „jen“ 2,15 milionu hlasů. „To by proti 2,4 milionům hlasů pro Babiše nestačilo. Na 3,36 milionu hlasů dosáhl Pavel díky podpoře voličů nesněmovních stran, nevoličů a částečně i voličů hnutí ANO,“ uvedla PAQ Research ve výzkumu vypracovaném pro Český rozhlas.
Babiš v Praze vyhrál jen ve dvou okrscích
Od voličů neparlamentních stran dostal Pavel ve druhém kole celkem 680 tisíc hlasů, dalších 170 tisíc hlasů pak získal od voličů Babišova hnutí ANO. Babiš naopak dostal od voličů SPD 330 tisíc hlasů, zatímco Pavel jen 60 tisíc.
Pro Pavla hlasovalo na 90 % voličů Nerudové a Fischera. Babiš ztratil část elektorátu z prvního kola
— PAQ Research (@paq_research) January 28, 2023
Ukazujeme přelivy voličů. Komentářem doprovází @dan_prokop.https://t.co/Pkn3vdcn3d
Podle dat PAQ Research přelivy mezi oběma kandidáty téměř neexistují. Babiš ztratil až 430 tisíc hlasů od voličů, kteří mu hodili hlas v prvním kole a ve druhém už volit nešli. Částečně to kompenzoval hlasy těch, kteří zase nevolili v prvním kole. Mobilizovat nevoliče se ale podařilo také Pavlovi.
„Odhady chování nevoličů touto metodou jsou vždy nejméně přesné, měli bychom je proto brát s rezervou. Patrně se ale sešly dva trendy. Zaprvé obě kola mobilizovala část vlažných voličů, kteří ale nejsou v účasti tak konzistentní, takže někdo pro Babiše hlasoval v prvním a někdo ve druhém kole. Zadruhé mohla Babišova agresivní kampaň odradit část levicových voličů, kteří raději nevolili nikoho,“ vysvětlil sociolog Daniel Prokop.
Metodika
Pro odhad z okrskových dat agentura využila metodu bayesovské ekologické inference. Iterativně hledá nejpravděpodobnější podobu přelivů tak, aby to odpovídalo výsledkům v 15 tisících okrscích ve sněmovních volbách 2021 a letošních prezidentských volbách.
Agentura se snaží o maximální konvergenci a minimalizaci náhodných a reálně neexistujících přelivů, které se někdy v těchto modelech vyskytují.
Babišovy bašty Pavel až na výjimky nedobyl
