Článek
Vládu přitom čeká krocení rostoucího zadlužení, jen návrh rozpočtu na příští rok počítá s deficitem blížícím se 300 miliardám korun.
„Nechceme měnit daňový systém. Nevíme, zda se nějaká sazba dílčím způsobem nezmění, ale neplánujeme velké změny jako daňovou reformu,“ vzkázal voličům ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) na dotaz Novinek. Upozornil na to, že ve srovnání s jinými státy Evropské unie je na tom Česko z hlediska zadlužení státu dobře.
Opoziční hnutí ANO, které je favoritem voleb, zvyšování daní odmítá, navíc hodlá vrátit některé slevy. „Pokud jde o zvyšování slevy na poplatníka a další snižování daní, jednoznačně platí, že jsme k tomu připraveni,“ uvedla místopředsedkyně hnutí Alena Schillerová, která byla ministryní financí v předchozí vládě svého stranického šéfa Andreje Babiše.
Daňové plány kandidujících stran analyzovala výzkumná společnost PAQ Research. Podle hlavního autora analýzy, ekonoma Petra Vilíma, je jedním z nejzásadnějších důvodů díry ve státním rozpočtu vysoké zdanění zaměstnanců včetně odvodů. Řada firem i pracovníků na to reaguje únikem do šedé ekonomiky, státu pak odvedou na daních výrazně méně.
Hnutí ANO na rozdíl od vládních stran tvrdí, že díky lepšímu výběru daní se z ní dají vytáhnout desítky až stovky miliard korun. Ohlašuje i znovuzavedení elektronické evidence tržeb.
„ANO sice obecně hovoří o snižování daní pro občany, ale cíle by dosáhlo znovuzavedením specifických slev, například školkovného a slevy na studenta“ podotkl Vilím.