Výzkumníci ze ZČU pomohli restaurovat Třebechovický betlém

Na jaře oslovili výzkumníky z RICE restaurátoři s prosbou, zda by jim mohli pomoci s modernizací pohonu betlému. ZČU tvrdí, že tak došlo k ojedinělému propojení řemeslné tradice předků s nejmodernější technologií.

„Byla to pro nás výzva a zároveň radost společně s odpovědností. Opravou národní kulturní památky se nezabýváme každý týden,“ říká Pavel Turjanica, který se společně s kolegou Janem Molnárem na opravě podílel.

Jako předchozí pohon sloužil od 80. let minulého století motor z vyřazené pračky. Sice nadále fungoval, nebyl však vůbec šetrný k dřevěným mechanismům betlému.

Odborníci z RICE jej proto vyměnili za moderní pohon s asynchronním motorem řízený frekvenčním měničem, který disponuje pomalým rozběhem na požadovanou rychlost, aby nedošlo k poškození dřevěných převodů.

Proboštův betlém byl po restauraci slavnostně představen veřejnosti 12. května. V průběhu prací ale vyšlo najevo, že by bylo třeba zabezpečit i samotnou dřevěnou mechaniku proti poškození.

„Mechanismy betlému jsou převodovány do velmi nízkých otáček, nejpomalejší cyklus trvá skoro deset minut, takže pokud se uvnitř mechaniky něco porouchá, na hřídeli motoru nedojde k téměř žádnému navýšení momentu, který bychom byli schopni rozpoznat. Problém tedy zůstane nezjištěn a výsledkem může být i závažné poškození převodů, což se v minulosti stávalo,“ vysvětluje Turjanica.

Dodal, že betlém doplnili o zabezpečovací systém, jehož součástí je 12 laserových čidel, která neustále snímají pohyby předem vytipovaných částí mechaniky. Pokud se pohyb některé z nich změní nebo dokonce zastaví, systém změnu vyhodnotí, okamžitě vypne pohon a signalizuje, ve které části rozsáhlého mechanismu došlo k potížím.

Unikátní dřevěný mechanický betlém lidových řezbářů Josefa Probošta, Josefa Kapuciána a autora mechanismu Josefa Frimla, vytvořený před více než sto lety, tvoří přes dva tisíce vyřezávaných dílů. V roce 1999 byl jako zatím jediný betlém v ČR prohlášen za národní kulturní památku.