Hlavní obsah

Velká část lidí nepracuje ve vystudovaném oboru

Právo, Novinky, kil, fš

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Více než polovina vysokoškoláků pracuje v jiném oboru, než který vystudovali, stejně jsou na tom tři pětiny středoškoláků. Také pro učební obory i střední odborné školy s maturitou platí, že značná část absolventů odchází hned po ukončení studia pracovat jinam.

Foto: Pavel Karban, Právo

Zavádění automatizace a robotizace přinese další výraznou proměnu nabídky pracovních míst. Ilustrační foto

Článek

Několik let od ukončení studia působí asi 40 procent absolventů středních odborných škol mimo vystudovaný obor. Vyplývá to z ankety, kterou na svých webových stránkách uspořádal pracovní server Profesia.

Nejčastěji končí mimo obor absolventi filozofických oborů, ekonomové či strojaři.

„Mnoho lidí pracuje mimo obor, který vystudovali. Je to dáno jednak jejich nepřipraveností zvolit si na prahu dospělosti povolání na celý život, dále tím, že pracovní trh se poměrně výrazně mění,“ vysvětluje ředitelka serveru Zuzana Lincová.

Zavádění automatizace a robotizace podle ní přinese další výraznou proměnu nabídky pracovních míst. Lidé si hledají obory, kde mohou získat lepší nebo zajímavější práci. Častěji rovněž dochází k tomu, že během své pracovní kariéry změní celkové zaměření.

A samozřejmě přispívají i další důvody – například to, že absolvent nenajde uplatnění ve vystudovaném oboru nebo se jím nechce zabývat.

Nejméně mimo obor končí lékaři

Zajímavé je podívat se na věrnost lidí vystudovanému oboru z pohledu profesí. Obecně lze říci, že nejstálejší jsou představitelé takových, na něž se kladou vysoké nároky z pohledu vzdělávání.

Mimo obor nejméně končí lékaři (pouze osm procent), kteří po dokončení školy navíc musejí zvládnout odborné atestace, dále farmaceuti, ale i lidé ve specializovaných technických profesích nebo pedagogové, zejména ti z vyšších stupňů škol.

Dokončení studia kvůli titulu

Naopak nejčastěji končí mimo obor absolventi filozofických oborů, ekonomové či strojaři. Volba oboru studia je podle Lincové bezesporu důležitá. Trendem posledních let bylo vyhnout se složitějším, zejména technickým oborům, a hlavně získat vysokoškolský titul.

Nicméně právě v technických oborech lidé v současnosti hledají práci nejsnadněji, a pokud jsou odborně zdatní, obvykle získají i nadstandardní ohodnocení.

S tím, že mnoho absolventů působí v jiném oboru, souhlasí i Denisa Janatová z personální agentury AC Jobs. „V praxi se setkáváme s mnoha absolventy, zvláště humanitních, filozofických a ekonomických oborů, kteří nechtějí budovat kariéru v oboru, který studovali. Mezi hlavní důvody patří nedostatek možností uplatnění, nízké finanční ohodnocení či zjištěný nezájem o daný obor,“ napsala Novinkám.

I tak ve většině případů lidé studium dokončí, ale podle ní právě jen z důvodů, aby získali titul. Trh však na dané absolventy dokáže pružně reagovat, existují různé školicí, rekvalifikační kurzy nebo organizace nadšenců, které jim pomáhají uplatnit se v oboru, který je pro ně mnohem zajímavější.

Reklama

Související témata:

Související články

Volbu povolání ovlivňují stereotypy

Výsledky aktuálního průzkumu společnosti Accenture ukázaly, že zaměření studia a volbu budoucího povolání – zejména u dívek – stále velmi ovlivňují stereotypy,...

Výběr článků

Načítám