Článek
První stopu o existenci této opice získali vědci již v roce 2008. Rozmazaná fotografie z oblasti národního parku Lomami ale zachycovala jen část těla zvířete, a tak nebylo možné s přesností určit, zda jde opravdu o dosud neznámý druh.
Přesvědčivější snímky vznikly až v roce 2018. V následujících čtyřech letech pak vědci zaznamenali více než sto pozorování na území o rozloze přibližně 1700 km². Opice se většinou pohybovaly v malých skupinách a často se přidávaly k jiným druhům primátů.
Oficiálně ale odborníci nový druh představili až nyní: ve studii publikované minulý týden v časopise PLOS One. Dostal vědecké jméno Colobus congoensis, což lze do češtiny převést jako gueréza konžská.
Příslušníci místního etnika Balanga této opici říkají likweli, zatímco kmen Mituku používá označení kasaba nkoni neboli „ten, který třese větvemi“. Ani místní lidé ale tohoto tvora příliš dobře neznají. Z 52 zkoumaných obcí jej podle autorů studie dokázali správně popsat obyvatelé jen osmi z nich.
Nepřehlédnutelná tvář
Colobus congoensis váží kolem sedmi kilogramů, má lesklou černou srst, výrazné oči a nápadnou růžovo-oranžovou kůži kolem úst. Právě tato téměř lidsky působící tvář patří k jeho nejnápadnějším rysům. Kromě toho vydává daleko se nesoucí volání, v němž rychlé série řevu střídá nápadné odfrknutí.
Opice se podle vědců chovají ostražitě, zároveň jsou ale celkem zvědavé. Když spatří člověka, obvykle neprchnou, ale vystoupají výš do korun stromů a pozorují ho. „Často máme pocit, jako bychom se studovali navzájem,“ popsali autoři studie Kate Detwilerová a Junior Amboko pro magazín Discover Wildlife.
The newly identified Colobus congoensis, known locally as Likweli, is one of only five new African monkey species officially described in the past 75 years. Native to the forests of the Democratic Republic of the Congo, it stands out with its vivid orange lips, mask-like face,… pic.twitter.com/2UuBjRQgWB
— TheBrainMaze TBM (@thebrainmaze) July 17, 2026
Dávný společný předek
Nejbližším žijícím příbuzným Colobus congoensis je gueréza černá neboli Colobus satanas, která ale dnes žije v západní části střední Afriky, což je od místa pozorování opic nového druhu více než 1200 kilometrů daleko.
Vědci pomocí takzvaných molekulárních hodin odhadli, že poslední společný předek obou druhů žil před čtyřmi až pěti miliony let. Neznamená to ovšem, že se tehdy najednou druh Colobus congoensis objevil ve své současné podobě.
Původní populace společného předka se rozdělila na dvě větve, mezi nimiž postupně ustal tok genů. Každá se pak po miliony let vyvíjela samostatně a získávala odlišné tělesné znaky i způsob komunikace.
Co jsou molekulární hodiny?
- Jde o evoluční metodu, která vědcům umožňuje odhadnout, kdy se dva druhy oddělily od svého společného předka.
- Metoda vychází z předpokladu, že změny v DNA přibývají konstantní rychlostí. Počet genetických rozdílů mezi dvěma druhy tak může napovědět, jak dlouho se vyvíjejí odděleně.
- Výsledek vědci kalibrují například pomocí fosilních nálezů nebo již dříve stanovených vývojových událostí. Nejde proto o přesné datum, ale o odborný odhad s určitým rozpětím.
Nový druh již nyní v ohrožení
Ačkoli byl nový druh guerézy objeven až nyní, jeho budoucnost je podle vědců v ohrožení. Za největší rizika považují ubývání deštného pralesa a rozšiřování lidského osídlení. Jen mezi lety 2015 a 2023 vzniklo v oblasti jeho výskytu nejméně 15 nových vesnic.
Autoři studie proto navrhují, aby byl Colobus congoensis předběžně zařazen do kategorie ohrožených druhů.
Národní park Lomami, kde byl druh Colobus congoensis objeven.
