Hlavní obsah

V již probádaném kostele na Pohansku našli archeologové dva hroby z časů Velké Moravy

Břeclav

Nečekaný nález v podobě dvou hrobů se podařil v uplynulých dnech archeologům při průzkumu kostela v někdejším velkomoravském hradišti Pohansko u Břeclavi. Cílem prací bylo detailně prozkoumat a popsat základy této jedinečné stavby. Prostor již v 60. letech prozkoumali jejich předchůdci, jenže dva hroby tehdy nějak unikly jejich pozornosti.

Foto: Václav Šálek, ČTK

Studentka archeologie Klára Posiřilová u nalezeného hrobu během revizního archeologického výzkumu prvního kostela poblíž zámečku Pohansko

Článek

„Otázkou, na kterou se pokusíme i s pomocí genetiky najít odpověď, teď je, zda hroby vznikly ještě před stavbou kostela, anebo až po jeho vybudování. Je v tom zásadní rozdíl,“ řekl Novinkám vedoucí archeologického průzkumu Petr Dresler z brněnské Masarykovy univerzity.

V hrobech se našly jen kostry – jakékoli předměty, z nichž by šlo dovodit, nakolik byli pohřbení ve své době významní, chybějí. Pokud hroby vznikly ještě před stavbou kostela, šlo by o prosté obyvatele Pohanska; pokud ale až po vybudování, mohlo jít o někoho opravdu významného.

Ostatky se našly v nartexu, což je předsálí, z něhož se vstupuje do chrámu. V šedesátých letech tam archeologové objevili sedm hrobů. Ve všech byly mužské ostatky, přičemž jedna z nově objevených koster je zřejmě také mužská. Možná je to náhoda, možná patřili pohřbení k nejvýznamnějším obyvatelům Pohanska, protože jen ty bylo možné pohřbít přímo v chrámu.

„Naštěstí věda od šedesátek ušla kus cesty. Umíme i na dříve prohledaných místech najít nové detaily. Možná nám podrobnosti k pohřbeným prozradí genetický výzkum,“ uvedl Dresler. Mohl by se zjistit původ pohřbených a dokonce i případné příbuzenské vazby mezi nimi.

Badatelé chtějí zmapovat základy kostela

ČTK k nálezu uvedla, že se vědci nyní snaží zmapovat základy kostela, protože jejich předchůdci v minulém století některé věci jen odhadovali. Z chrámu zbyly základy pod povrchem a diskutuje se o tom, zda je po ukončení prací nevyzdít z kamenů mírně nad terén.

Výzkum přináší stále nové poznatky a pro vědu i historii fascinující poznatky o Pohansku. Loni se kupříkladu podařilo najít jeho jižní bránu v mohutné kamenné hradbě, která měla na šířku až 6,5 metru.

Pohansko bylo mohutné hradiště, které mělo nejen kostel, ale i rotundu – zřejmě církevní stavbu s kruhovým půdorysem. Společně s hradištěm Valy na Hodonínsku, nedalekým Starým Městem u Uherského Hradiště nebo Hradištěm svatého Hypolita ve Znojmě patřilo k centrům Velké Moravy. Hlavním městem říše byl bájný Veligrad, jímž podle části vědců mohlo být velkomoravské sídlo u Starého Města, což ale není zcela prokázané.

Foto: Petr Dresler

Jeden z nově objevených hrobů

Foto: Václav Šálek, ČTK

Revizní archeologický výzkum prvního kostela poblíž zámečku Pohansko

Výběr článků

Načítám