Článek
Pavlík vysvětlil, že se ministerstvo školství rozhodlo co nejrychleji dostat do praxe prvky, na kterých je shoda. Jedná se prakticky o zavedení dvouletého adaptačního období na začátku profesní dráhy. „V souvislosti s tím bude zřízen institut uvádějícího učitele. Nyní už na některých školách existuje, ale není financován ze strany ministerstva,” uvedl Pavlík.
Původně navrhovaný třetí a čtvrtý stupeň, který počítal s posunem na metodické a manažerské pozice, se nyní zavádět nebude. Začíná se ale debatovat o nově definovaném třetím stupni. Ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) na tiskové konferenci uvedla, že by tento stupeň neměl být vázán na manažerskou funkci. „Nemělo by to odvádět učitele ze třídy pryč,” doplnil ji ve své prezentaci Pavlík.
Pro co největší skupinu pedagogů
Na rozdíl od původního návrhu, který počítal s přechodem pouze dvaceti procent pedagogů do třetího a čtvrtého stupně, by nový třetí stupeň měl být podle Valachové přístupný pro co největší skupinu učitelů, která vyhoví požadavkům kvality.
„Budu se pro to snažit zajistit co nejvíce finančních prostředků,” řekla na závěr konference.
O zvýšení tarifních platů i příplatků chce usilovat paralelně s prací na kariérním systému. Už za rok by podle ní mohl být zaveden „nultý” tarifní stupeň, díky němuž by se zvýšil učitelům plat po dvou letech praxe. Nyní je to až po šesti letech.
Otázka postupu učitelů odborných předmětů
Předseda Unie školských asociací (CZESHA) Jiří Zajíček považuje kariérní systém z pohledu ředitele školy za „fantastický nástroj na personální práci”. Umožní lépe motivovat členy pedagogického sboru k dalšímu vzdělávání.
V současném návrhu mu ale chybí otázka postupu učitelů odborných předmětů, kterými často bývají lidé z praxe bez pedagogického vzdělání.
Jako takoví mohou působit ve škole maximálně na půl úvazku a do kariérního systému učitelů by nespadali. Pokud chtějí učit naplno, musejí si doplnit pedagogické minimum. Školy podle Zajíčka mají problém učitele odborných předmětů sehnat a zaplatit.
