Unikátní dalekohled, rodinné stříbro hvězdárny na Petříně, se vrátil do hlavní kopule

„Dalekohled byl stále funkční, ale přece jen těch víc než sto let provozu se na něm již popsalo,“ vysvětlil důvod generální opravy vedoucí Štefánikovy hvězdárny Tomáš Prosecký.

Do té doby na něm probíhaly veškeré opravy, menšího i většího rázu, na místě a svépomocí.

„Bylo potřeba ho rozebrat do posledního šroubku. Nejen proto, aby se zjistilo, co je nutné renovovat, ale také proto, že vznikl velice přesný výkres dalekohledu pro budoucí údržbu,“ popsal, co se od roku 2022 dělo, ředitel Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy (pod tuto instituci petřínská hvězdárna spadá) Jakub Rozehnal.

Rekonstrukce za téměř pět milionů korun se týkala zejména mechanických částí. „Sto let používání znamená, že různá kolečka, převody a tak dále se opotřebí,“ konstatoval Rozehnal.

Němečtí odborníci se věnovali i optice. „Ač sto let stará, velice dobře slouží svému účelu,“ poznamenal s tím, že čočky bylo potřeba, lidově řečeno, přeleštit.

„Dalekohled prošel i ‚faceliftem‘, protože v minulosti utrpěl řadu šrámů,“ doplnil ředitel. Největší z nich pochází z květnového povstání na konci 2. světové války. „Byl těžce poškozen střepinami z granátů. Jeden škrábaneček jsme tam ale z historických důvodů nechali,“ řekl s úsměvem.

Další zhruba milion korun spolkla rekonstrukce samotné kopule, do které se přístroj vracel. Podle Proseckého byla středeční instalace nepochybně náročnější než odvoz před dvěma lety.

„Kdyby to upadlo při deinstalaci, kolegové by to opravili. Teď je dalekohled opraven, jsem nervóznější,“ hlásil, zatímco řemeslníci kompletovali jeřáb, jenž přístroj, který čekal opodál na kamionu, vynesl do kopule. Sesazení na místě zabere asi týden.

Unikátní stroj na Petřín doputoval v roce 1930. V dílně německé společnosti Carl Zeiss ho vyráběli v letech 1905–1907 pro slavného vídeňského selenografa, osoby, která se zabývá pozorováním Měsíce, Rudolfa Königa.

Po jeho smrti aparát koupila Česká astronomická společnost. Na převoz ale chyběly peníze, a tak byla vyhlášena národní sbírka. Dvaceti tisíci korunami přispěl i tehdejší prezident Tomáš Garrigue Masaryk. „Lidé se na něj skládali jak na Národní divadlo,“ připodobnil Prosecký.

Rozehnal odhaduje, že do roku 2022, kdy byl předán k restaurování, se do něj podívalo přes milion lidí.

„Dalekohled je symbol hvězdárny, největší rodinné stříbro, jaké tu nalezneme. Renovace nebyla jen nutností pro větší komfort pozorování, ale znamenala jisté poděkování otcům zakladatelům hvězdárny, která letos slaví 95 let,“ vysvětlil.

Lidé jím od 4. května uvidí jasnější objekty na obloze, ve dne Slunce, v noci Měsíc a planety, případně dvojhvězdy. „Na slabší objekty se budou dívat naším speciálním elektronickým dalekohledem, který jsme nechali vyvíjet. Sloužit bude od začátku prázdnin,“ slibuje Rozehnal.

Podle něj bude Štefánikova hvězdárna jedinou lidovou hvězdárnou na světě, která takový dalekohled využije.

„Na pozorování slabších objektů má tato hvězdárna velice nevýhodnou polohu,“ zmínil v souvislosti se světelným smogem ve městě. Právě proto se odborníci rozhodli zkonstruovat atypický elektronický dalekohled, díky němuž budou návštěvníci v okuláru pozorovat vesmír i barevně, jak jsou zvyklí třeba z internetu. Vývoj zabral dva roky.

Pražský radní Jakub Mazur (Piráti) na dotaz, zde hvězdárnu čekají i další novinky, odpověděl, že nyní se soustředí na renovaci planetária ve Stromovce. Za téměř čtvrt miliardy korun se vylepšuje tamní kopule.

„Je pořizována nová obrazovka do vnitřku kopule, bude to LED obrazovka místo plátna, na kterou se provádí projekce. Když se všechno povede, bude to světově unikátní technologie,“ popsal s tím, že věří, že za rok projekce poběží.

Město též zaplatilo dvacet milionů korun za napojení hvězdárny na městskou kanalizaci. „Málo se to ví, sto let byla napojená na trativod, ale kvůli velké návštěvnosti to bylo neúnosné,“ dodal Mazur.