Článek
Hedvika Majerová z druhého ročníku Pedagogické fakulty Západočeské univerzity je jednou z desítek studentů a studentek, kteří začali vypomáhat na školách v takzvaných adaptačních skupinách pro děti ukrajinských uprchlíků.
Hedvika působí v plzeňské 31. základní škole a ty „nezbedy“ v úvodu článku by určitě škrtla. „Náhodou jsou hodní. A to, čím si prošli, na nich znát není, vůbec ne. Zakřiknutě rozhodně nepůsobí,“ konstatuje.
Na maturitní obory se hlásí 1281 uprchlíků z Ukrajiny
V téhle adaptační skupině je skoro dvacet dětí ve věku od šesti do dvanácti let. „To věkové rozpětí je docela síla. Důležité ale je, že se chtějí učit, hlavně ti starší,“ podotýká Majerová.
Jednou z ní bude učitelka německého jazyka, ale ukrajinsky ani rusky neumí. Nezdá se, že by to bylo na závadu. „Většinu pokynů už chápou. A když malým něco nejde, starší jim to vysvětlí,“ říká.
Většinu pokynů už chápou. A když malým něco nejde, starší jim to vysvětlí
A kdyby bylo nejhůř, je tady Natálka, ukrajinská asistentka. Školometná výchova se zde nepěstuje, děcka si sednou na zem, Hedvika mezi ně. „Je to uvolněnější než v lavicích,“ vysvětluje.
Dokud bude třeba
Co na to třeba Saša, který do Česka přijel ze západu Ukrajiny? „Dobrý.“ Máš tady kamarády? „Jo.“ Moc toho nenamluví, ale zdání klame. O chvilku později už zdatně napovídá holčičce, která tápe v českých názvech měsíců.
Hedvika Majerová učí tuhle skupinku češtinu a matematiku dva dny v týdnu. „Mám výuku naplánovanou tak, aby mi nezasahovala do rozvrhu na fakultě, uvidíme, jak to půjde ve zkouškovém období. Nicméně chci být k dispozici, dokud to bude potřeba,“ dodává.
Přes 20 tisíc uprchlíků z Ukrajiny má zájem o práci v Česku
S adaptací malých uprchlíků na české prostředí pomáhá lidí víc, skupina funguje každý všední den od rána až do čtyř odpoledne.
„Po obědě se s dětmi většinou chodí ven,“ upřesňuje Zbyněk Rubáš, zástupce ředitelky zmíněné školy. Plná kapacita pětadvaceti míst nyní naplněná není. „Pomohlo nám otevření podobné skupiny na další škole,“ říká Rubáš.
Jen na plzeňské „pajdě“ se do databáze dobrovolníků přihlásilo na sto padesát zaměstnanců a studentů, kteří se ve spolupráci s radnicí zapojují do vedení adaptačních skupin, tlumočení nebo hlídání dětí.
Část škol se na fakultu obrací cíleně. „Nemají to jednoduché, některé jsou skutečně ve velmi složité situaci nejen vzhledem k ukrajinským dětem, ale i kvůli covidem způsobené vysoké absenci učitelů,“ upozorňuje proděkanka Michaela Voltrová.