Článek
Konec roku přináší hned tři superúplňky po sobě. První jsme mohli vidět 7. října, další dva přijdou 5. listopadu a 5. prosince. Ten listopadový, zvaný také bobří úplněk, bude největší a nejjasnější. Nebe rozzáří už ve středu večer.
Superúplněk nastane ve středu 5. listopadu ve 14:20. Nad Českem se objeví zhruba po 16. hodině a nejlépe viditelný bude v noci na čtvrtek, kdy vystoupí vysoko nad obzor v souhvězdí Býka.
Superúplněk nastává, když je Měsíc v úplňku a zároveň v tzv. perigeu, tedy v bodě, kdy se nejvíce přiblíží Zemi. Jeho vzdálenost od Země bude v noci na čtvrtek 356 832 kilometrů. Díky tomu bude na obloze o něco větší než obvykle.
Superúplněk
Superúplněk či superměsíc je obecně definován jako úplněk, který je k Zemi blíže, než je obvyklé. Díky tomu se na obloze jeví o něco jasnější a větší. Označení „superúplněk“ není odborným astronomickým termínem. Poprvé jej v roce 1979 použil astrolog Richard Nolle.
Měsíc se kolem Země nepohybuje po kružnici, ale po mírně výstředné elipse. Proto se vzdálenost obou těles mění – nejdál od sebe mohou být cca 406 700 kilometrů. Nejvíce se k sobě mohou přiblížit na 356 500 kilometrů, v průměru jsou středy obou těles vzdáleny takřka 385 tisíc km. Pro určení pojmu superúplněk je stanovena hranice vzdálenosti Země-Měsíc nižší než 360 tisíc km.
Rozdíl mezi „superúplňkem“ a „mikroúplňkem“
ProŽeny.cz
Bude málo oblačnosti
Rozdíl mezi největším (5. listopadu) a nejmenším (12. května) úplňkem letošního roku činí asi 15 procent. Přestože se to zdá jako velké číslo, pouhým okem rozdíl téměř nepoznáme. Nejlépe vynikne na snímcích s větším přiblížením nebo při pohledu dalekohledem.
Dobrou zprávou je, že počasí by mělo pozorovatelům na většině našeho území přát. Podle předpovědního modelu ALADIN bude na obloze velmi málo oblačnosti.
Od večera se ale mohou místy tvořit mlhy či nízká oblačnost. To se týká zejména západní části Čech a Vysočiny. A pozorovatelé by se měli také teple obléci, protože teploty v noci mohou klesat až k bodu mrazu.
