Student zdokumentoval jako první velekrysu

„Jel jsem tam zdokumentovat celkovou druhovou skladbu nejvyšší hory Mount Wilhelm a přitom jsem narazil na velekrysu. Nejdříve se mi ji podařilo zachytit na fotopasti, následně jsem spolupracoval s domorodci, kteří ji dokázali chytit. Je neuvěřitelné, že takto velké a pozoruhodné zvíře zůstávalo pro vědu tak málo prozkoumané,“ sdělil Novinkám František Vejmělka, který kromě fotek a videozáběrů pořídil i první měření samců a přinesl informace o potravě, parazitech, aktivitě, pohybu a další poznatky o způsobu života tohoto hlodavce.

Na ostrově je až tisíc jazyků a kvůli dorozumívání s domorodci se naučil i takzvanou ptačí řeč (melanéská Pidžina) a také jména jednotlivých zvířat v konkrétních kmenových jazycích.

„Nebýt domorodých lovců, kteří mě provázeli v horách a pomáhali mi zvířata najít, nikdy bych taková data nezískal,“ upozornil Vejmělka, který je doktorandem na Jihočeské univerzitě a pracuje v Biologickém centru AV ČR.

Velekrysa je tajemný noční tvor, který obývá chladné horské pralesy a pláně v nadmořských výškách 3700 metrů a výše a pro vědu byl znám pouze z několika exemplářů v muzejních sbírkách.

Novoguinejské velekrysy představují spolu s filipínskými velemyšmi největší myšovité hlodavce světa. Vyskytují se pouze ve strmých velehorách Nové Guineje pokrytých panenskými pralesy, kde se díky nepřítomnosti šelem a jiných konkurenčních savců mohli za 5 milionů let vyvinout do úžasné druhové a tvarové pestrosti.

Huňaté velekrysy Mallomys istapantap žijí skrytým způsobem života v těžko přístupných oblastech, v noci šplhají po stromech, přes den se ukrývají v norách v zemi či v korunách stromů a jsou býložravci. Mají ostré hlodáky, hustou srst a tlapky dlouhé až 8 cm, tělo se silným ocasem měří 85 centimetrů a váží až dva kilogramy. Vzhledem k odlehlosti a obtížné dostupnosti lokality, kde se vyskytují, i jejich noční aktivitě, jsou však extrémně obtížně sledovatelné.

Vejmělka při svém výzkumu zaznamenal a posléze geneticky určil 61 druhů nelétavých savců (hlodavců a vačnatců), kteří se na hoře vyskytují.

Výzkum přispívá k lepšímu pochopení mimořádné biodiverzity málo poznaných tropických hor Nové Guineje. Zatímco americké, africké i orientální tropy už byly takto probádány, australská a oceánská oblast zůstávaly z tohoto pohledu nepoznané, natož geneticky analyzované. Klíčový je i význam spolupráce s místními komunitami, které se díky vědcům dozvídají o jedinečnosti přírodních hodnot svého území a potřebě je chránit, například před stále rostoucí hrozbou těžby.

Velekrysa Mallomys byla popsána teprve v roce 1989 na základě starých muzejních materiálů. Naposledy byla zaznamenána před 30 lety a dosud nikdy nebyla vyfotografována. Nové snímky i terénní data mladého českého vědce tak představují mimořádný příspěvek k poznání tohoto vzácného druhu a celkově málo známé savčí fauny Nové Guineje.