„Studená skvrna“ v Atlantiku znepokojuje vědce. Oceánská cirkulace slábne

Na aktuálních mapách teplotních odchylek světových moří zaujme výrazná oblast v severním Atlantiku. Zatímco většina oceánů vykazuje nadprůměrné teploty a globální průměr se pohybuje poblíž rekordních hodnot, jižně od Grónska se v „moři teplých barev“ objevuje rozsáhlá modrá skvrna naznačující výrazně podprůměrné teploty.

Nachází se v oblasti, která je klíčovou součástí Atlantické meridionální cirkulace (AMOC). Jde o složitý systém oceánských proudů, který přivádí do severního Atlantiku teplou a slanou vodu z tropů. Právě díky tomuto systému má Evropa výrazně mírnější klima, než by odpovídalo její zeměpisné šířce.

Řada předchozích studií spojovala ochlazování této oblasti právě se slábnutím AMOC. Oslabený systém totiž přivádí do severního Atlantiku méně teplé vody, což se může projevit dlouhodobým ochlazováním části oceánu jižně od Grónska.

Tuto souvislost podporuje také studie publikovaná na konci května v odborném časopise Geophysical Research Letters. Vědci v ní navázali na předchozí výsledky klimatických modelů a doplnili je o data z pozorování, reanalýz i satelitních měření povrchové a hloubkové teploty oceánu. Díky tomu mohli přesněji vyhodnotit rovnováhu mezi teplem, které do oblasti přichází, a teplem, které z ní odchází.

Výsledky ukazují, že se oceán v této oblasti nejen neotepluje, ale naopak ztrácí teplo v celém vodním sloupci až do velkých hloubek. Studie zároveň zpochybňuje vysvětlení, podle něhož by za chladnou anomálii mohly především atmosférické vlivy a zvýšené ztráty tepla z povrchu oceánu.

„Abychom vysvětlili trend ochlazování v oblasti studené skvrny ztrátou tepla z povrchu, musely by se tyto tepelné ztráty zvýšit, aby překonaly dodávky tepla z AMOC. Místo toho se ztráty tepla z povrchu ve skutečnosti snížily, v posledních letech navíc výrazně,“ uvedl výzkumný tým nové studie.

Podle hlavního autora Stefana Rahmstorfa problém spočívá ve vnitřním transportu tepla v oceánu. Paradoxně je tento proces spojen právě s globálním oteplováním a táním grónského ledovce. Velký příliv sladké vody do severního Atlantiku snižuje slanost oceánské vody, čímž ztěžuje její klesání do hloubky a narušuje fungování celé cirkulace.

Studená skvrna tak nemusí být jen místní oceánskou zvláštností, ale jedním z viditelných projevů toho, že AMOC zpomaluje. Rahmstorf před tímto vývojem varuje dlouhodobě. Podle něj by se cirkulace mohla v tomto století přiblížit kritickému bodu zlomu, jehož překročení by mělo výrazné dopady na atmosféru i oceány.

Důsledky by přitom sahaly daleko za hranice severního Atlantiku. Trvalé oslabení AMOC by mohlo změnit globální srážkové vzorce, ovlivnit hladinu moří a výrazně přetvořit evropské klima. V Evropě by mohlo dojít k ochlazení zimního období a ke zvýšené intenzitě extrémních meteorologických jevů.