Hlavní obsah

Říjnový prach z Halleyovy komety. Můžeme se těšit na několik meteorů z roje Orionid

V noci ze středy na čtvrtek má maximum pravidelný meteorický roj jménem Orionidy, jehož meteory pocházejí z úlomků nejznámější vlasatice: Halleyovy komety. Radiant roje, tedy místo, odkud meteory zdánlivě vylétají, se totiž promítá do „kyje“ v severovýchodní části souhvězdí Orionu. Toto místo stoupá nad obzor v pozdních nočních hodinách a vrcholí až okolo třetí hodiny ranní. Je ovšem třeba dodat, že počasí bezproblémové pozorování moc neslibuje.

Foto: Petr Horálek/Fyzikální ústav v Opavě

Ilustrační snímek: maximum meteorického roje Orionidy v roce 2020 nad východním Slovenskem. Orion je na snímku vlevo od středu obklopený barevnými mlhovinami (ty očima vidět nejsou).

Článek

Letošní maximum připadá na fázi dorůstajícího Měsíce, který v nocích okolo maxima roje zapadá okolo půlnoci, podmínky tedy budou podle Fyzikálního ústavu Slezské univerzity v Opavě z tohoto hlediska příznivé. Právě tehdy, kdy Měsíc už bude pod obzorem, meteorů bude padat nejvíce a mohlo by jít zahlédnout i slabší „padající hvězdy“.

„Radiant v Orionu se nachází nad obzorem až kolem půlnoci, a tak je největší možná aktivita až nad ránem. Tou dobou už nebude rušit ani svit Měsíce. Vyplatí se tedy chvíli přivstat a sledovat zanikající zrnka prachu Halleyovy komety,“ láká na svém webu Česká astronomická společnost.

Obecně Orionidy nejsou moc aktivním rojem. Obvykle dosahují zenitové hodinové frekvence kolem 15 až 20 meteorů. Za dobrých pozorovacích podmínek lze spatřit přibližně 10 až 20 meteorů za hodinu, v praxi jich však často bývá méně, cca 5–10. Občas nicméně vyprodukují i celkem jasné meteory, tzv. bolidy.

Aktivita roje je navíc pozvolná, trvá od 2. října až do 7. listopadu, takže maximum není nijak ostré. Orionidy má tedy smysl vyhlížet i pár nocí před i po maximu.

Každopádně je podle astronomů vhodné si pro pozorování najít místo daleko od pouličního osvětlení s dobrým výhledem na jihovýchodní část oblohy.

Počasí úkazu příliš přát nebude

Důležité samozřejmě rovněž je, jak bude v následujících dnech, zejména v noci z 21. na 22. října, „spolupracovat“ počasí. To však pozorování Orionid v době jejich maxima příliš přát nebude.

Ve středu k nám totiž od západu dorazí studená fronta, která přinese přibývání oblačnosti a postupně také srážky. V Čechách se zatáhne už během dne, na Moravě a ve Slezsku až večer. Během noci ze středy na čtvrtek už pak má převládat velká oblačnost na většině území.

Příznivější podmínky pro pozorování meteorů mohou nastat spíše během předchozích nocí, zejména z úterý na středu. Ani tehdy však nemá být obloha jasná. Kromě místy zvětšené oblačnosti mohou pozorování komplikovat také lokální mlhy.

Během čtvrtka by mělo od západu srážek i oblačnosti ubývat. Relativně příznivé podmínky pro pozorování noční oblohy by tak mohly nastat znovu v noci ze čtvrtka na pátek, případně z pátku na sobotu. S blížícím se víkendem ale opět přibude oblačnosti.

Jak dále k Orionidům připomíná Hvězdárna a planetárium Brno, tento meteorický roj je prchavým pozůstatkem po Halleyově kometě, která oběhne kolem Slunce jednou za 76 let, přičemž poprvé byla pozorována již v roce 240 př. n. l.

Naše planeta přitom během kalendářního roku hned dvakrát prolétá proudem prachových částic uvolněných z komety – v květnu a v říjnu. V prvním případě vylétají meteory jakoby ze souhvězdí Vodnáře (roj éta Akvaridy), ve druhém ze severovýchodní části souhvězdí Orionu (Orionidy).

Výběr článků

Načítám