Článek
Pitner redakci oslovil poté, co si přečetl článek Novinek týkající se přednosty Fyziologického ústavu Lékařské fakulty Masarykovy univerzity Petra Babuly. Ten se vzdal kandidatury do Senátu za hnutí ANO a objasnil to nátlakem, který zasahoval do jeho profesního života. Babula se měl podle informací redakce obávat, že přijde o místo.
„Na univerzitě jsou v posledních letech zvykem šikanózní bossingové praktiky. Pana Babulu vůbec neznám, ale mohl to mít podobné jako já,“ začal své vyprávění Pitner.
Vrátil se o několik let zpět, kdy působil na několika pozicích. „Nový děkan Barnat mě ale všeho začal postupně zbavovat, a to takovým způsobem, že jsem kvůli té šikaně musel sám odejít. Přišel jsem tam úplně o všechno, tak jsem dal výpověď,“ řekl Pitner s tím, že podobně odešli i další lidé.
Hlavní problémy nastaly předloni, kdy mu bylo odebráno řízení studijního programu, který založil. „Neexistovaly přitom objektivní důvody. Poté jsem byl zbaven funkce vědeckého ředitele CERIT a rovněž mi bylo odebráno vedení projektu financovaného společností Google v hodnotě milion dolarů, přestože projekt úspěšně probíhal a nebyly mi sděleny konkrétní odborné ani manažerské důvody tohoto zásahu,“ sdělil Pitner.
Vůbec nejednal
Děkan Barnat ale jakoukoliv šikanu vylučuje. Podle něj naopak profesor Pitner v daných věcech nekonal a měl problém s kolegy na pracovišti, kteří s ním už nechtěli spolupracovat.
„My jsme se snažili zachránit projekt od Google, který on prvotně vyběhal, ale potom vůbec nejednal. Měli jsme přijít o peníze, proto jsme do toho vstoupili. A od té doby mezi námi vznikla taková pozice, že si začal stěžovat, že jsme mu projekt ukradli,“ nastínil Barnat s tím, že podobně se ukázalo, že profesor Pitner nefungoval ani jako garant studijního programu.
Kromě toho měl podle děkana profesor problém s tím, že figuroval jako spoluautor v publikaci, kde se zjistilo falšování dat. Pitner tuto výtku považuje za neoprávněnou a selektivní, protože podle něj podobně postavení spoluautoři nijak postiženi nebyli.
Za Přísahu kandiduje bývalý děkan, který porušil etický kodex. Hnutí navíc pořádně nezná jeho funkci
Ohledně organizace CERIT Barnat uvedl, že byla zřízena předchozím děkanem a v posledních letech se podílela na ztrátě fakulty, která činila celkem asi 20 milionů ročně. „Proto jsem se rozhodl, že CERIT zruším. Tím došlo k reorganizaci, někdo byl přeřazen, někdo se rozhodl odejít,“ vysvětlil Barnat.
Bývalý děkan informatiky Jiří Zlatuška uvedl, že Pitnerův odchod považuje za smutný. „Byl iniciativní, koncepční, já jsem s ním byl spokojený,“ řekl Novinkám Zlatuška. Za neetické považuje i to, že byl Pitnerovi odebrán projekt Googlu. „Pan Pitner přípravu koordinoval. Když projekt podával, tak v den, kdy to mělo z univerzity odejít, tam chyběly podpisy z úrovně fakulty. A nebyl schopný děkana sehnat. Myslím, že kdyby bylo na stávajícím panu děkanovi, tak by ten projekt ani nebyl podán,“ myslí si Zlatuška.
Barnat ale nesouhlasí, že by Pitnera šikanoval. Poukazuje na to, že se případem zabývala i ombudsmanka Eva Janovičová. Její vyrozumění má redakce k dispozici. Píše v něm, že nemá za prokázané, že by se Barnat vůči Pitnerovi dopustil chování, které by bylo možné označit jako šikanu. Pitnerovo oznámení, na základě něhož vyslechla šest lidí, proto vyhodnotila jako nedůvodné.
Desítky podezření
Ombudsmanka funguje na univerzitě od roku 2023. Podle Emy Marušákové z tiskového oddělení univerzity řešila ombudsmanka v letech 2023 až 2025 celkem 265 podání od studujících, zaměstnanců i třetích osob. Asi 30 se týkalo šikany zaměstnanců. „Šetření těchto podání věnuje pracoviště ochrany práv velkou pozornost, patří k těm nejrozsáhlejším a je zde snaha o co nejrychlejší průběh,“ zdůraznila Marušáková.
Kolik ze 30 případů skončilo jako neprokázaných, nebo naopak postihem, redakce od univerzity nezjistila. Podle vedoucí tiskového oddělení univerzity Simony Polcarové vydává ombudsmanka doporučení, ale případná opatření jsou v kompetenci daného pracoviště, o tom ale ombudsmanka nevede evidenci. Navíc je podle Polcarové u konkrétních případů vázaná mlčenlivostí.
Pitner uvedl, že šikana je systémově kryta a atmosféra na univerzitě se v posledních letech zhoršila. Redakce má informace o podobných problémech a možné šikaně i na jiných fakultách. „Akademické prostředí je do značné míry závislé na vnitřní aktivitě akademických pracovníků. Mocenské zásahy tohoto druhu by se tam uplatňovat neměly,“ uzavřel Zlatuška, který byl v minulosti nejen děkanem, ale i rektorem celé Masarykovy univerzity.
