Článek
Akce je součástí unikátního záchranného programu, jehož cílem je návrat syslů do krajiny v Čechách a na Moravě. Před 15 lety se jejich počty v zemi odhadovaly na pouhých 3600 kusů. Šlo jen o pár posledních dožívajících kolonií syslů. Díky programu Agentury ochrany přírody a krajiny ČR se odhaduje, že nyní v Česku žije ve volné přírodě již 8000 těchto hlodavců.
„Sysly jsme v Ivančicích vypouštěli už podruhé. Naše dosavadní zkušenosti ukazují, že je vhodné tuto akci zopakovat dvě sezony po sobě. Zvířata se umisťují do předem připravených nor, aby z lokality hned neutekla,“ řekla Novinkám koordinátorka programu Jitka Matoušová.
Syslové žijí u Ivančic v několika malých rodinách. Přírodovědci doufají, že když je posílí, tak se tyto izolované skupinky propojí. Tím, že jsou skupinky doplňovány o mladé kusy z různých míst Evropy, se dosahuje toho, že populace bude geneticky pestrá a zdravá, což napomůže k dalším přírůstkům.
Za socialismu doplatili syslové na rozorávání mezí a pastvin, scelování polí do velkých lánů a dramatický úbytek ploch s nízkou trávou. Vyhovují jim suché, nízké stepní trávníky. Vzácné hlodavce lze nalézt na spásaných loukách nebo na travnatých letištích. Ohrožují je přívalové deště či toulavé kočky. Populace se posilují vhodnými zvířaty z odchovů v zoo.
Přitom platí, že není sysel jako sysel: ti čeští jsou „golfisté“, žijí tedy hlavně na golfových hřištích, a moravští jsou samozřejmě „vinaři“, protože žijí i ve vinohradech.
Na Moravě je jedna z největších a nejstarších kolonií syslů v Miroslavi na Znojemsku, a to v areálu sportovního letiště. Ve Velkých Pavlovicích na Břeclavsku žijí tito hlodavci ve velkoplošných vinicích a v meruňkových sadech. Zahlédnout je lze i na vyhlídkovém kopci Slunečná. Podobný biotop obývají u Hrušovan u Brna, žijí i na letišti v Brně-Medlánkách.
Sysel má rád rozlehlé travnaté plochy, protože tam má přehled, jestli se k němu neblíží nějaký predátor.
