Přeshraniční projekt bude zkoumat populace jelenů v Českém a Saském Švýcarsku. Zaměří se i na vlky

Výzkumníci se zaměří i na vliv jelenů a dalších kopytníků na obnovu tamního lesa, jenž prochází obměnou zahrnující odumření smrků, následky požáru nebo návrat vrcholových predátorů - vlků.

„Jelen evropský je místně největším herbivorem (býložravcem) střední Evropy, zároveň se předpokládá, že jeho stavy v obou národních parcích neustále a neúměrně přibývají. Vzhledem k tomu, že mladé listnaté porosty jsou jejich preferovanou potravou, může tento růst limitovat jejich obnovu, což zvláště platí v silně narušených ekosystémech Českosaského Švýcarska,“ uvedl vedoucí projektu z Fakulty životního prostředí ČZU Aleš Vorel.

„Přestože jde o území národních parků, nacházíme zde komplikovaný systém problémů – lesní porosty nemají přirozenou skladbu, zhoršuje se jejich obnova, skalní města v důsledku klimatických změn extrémně vysychají, přibývá lesních požárů, roste návštěvnost a vrátil se sem dominantní predátor, vlk,“ pokračoval s tím, že v daném systému hraje ústřední roli populace jelena.

„A v našem projektu se budeme snažit vybalancovat všechny očekávané funkce obou chráněných území,“ doplnil.

Jedním z cílů badatelů je opatřit 15 jelenů speciálními telemetrickými obojky.

„To nám poskytne zevrubný vhled do aktivity a změn prostorové distribuce tohoto nejpočetnějšího kopytníka v národním parku Saské Švýcarsko. Společně s českými kolegy z týmu Miloše Ježka z Fakulty lesnické a dřevařské ČZU budeme schopni aplikovat stejné monitorovací techniky na úrovni celé krajiny projektového území, což s přihlédnutím k dalším čtyřem rozsáhlým projektům v Sasku a Bavorsku zdokonalí naši znalost ekologie jelena evropského,“ poznamenala k tomu Vendula Meißner-Hylanová z Technické univerzity v Drážďanech.

Kladně zhodnotil očekávaný přínos projektu též mluvčí NP Saské Švýcarsko Hanspeter Mayr. „Účastí v projektu získáme cenné informace o populaci jelena a faktorech cestovního ruchu, vlků a lovu, které mohou ovlivnit jeho pohyb v projektové oblasti. Na základě těchto informací a monitoringu obnovy lesa budeme schopni přizpůsobit management jelenů v přeshraničním kontextu a zvýšit jeho efektivitu,“ řekl.

Podle mluvčího NP České Švýcarsko Tomáše Salova umožní společný sběr dat a porovnatelné výsledky lepší rozhodování při péči o jelení zvěř, aby postupy na české i německé straně hranice byly blízké či dokonce jednotné.

„Téma optimální péče o jelení zvěř je důležité i proto, že její početní stavy do značné míry mohou ovlivňovat vývoj obnovujících se lesních porostů, které se právě nacházejí ve velmi citlivé části vývoje,“ upozornil.

Například institut Senckenbergské přírodovědné společnosti ve Zhořelci (Görlitz) bude v rámci projektu zkoumat roli predátorů na saské i české straně.

„Zanalyzujeme složení kořisti v nalezených vzorcích vlčího trusu a u stržených divokých živočichů, srnců a jelenů, zkontrolujeme jejich zdravotní stav a věk. Ve srovnávací analýze lze za použití těchto dat porovnat vlky strženou zvěř s tou ulovenou lovci. To nám umožní vyvodit závěry pro úpravy v managementu srnčí a jelení zvěře pro oba národní parky,“ vysvětlila projektová koordinátorka Catriona Blum-Rératová.

Partneři z českých a saských institucí projekt nazvaný „Zvýšení účinnosti managementu jelení zvěře pomocí přeshraničních přístupů (REDEMA)“ oficiálně zahájili 15. března.

Fakulta životního prostředí ČZU v Praze se dlouhodobě věnuje monitoringu velkých savců, v Čechách zejména sleduje návrat vlků a jejich vliv na populace kopytníků v oblasti česko-německého pohraničí. Projekt REDEMA je financovaný z programu Interreg Česko-Sasko 2021-2027. Souhrnné informace k těmto projektům jsou na webu.