Článek
„Tento výzkum nás přivedl na nové myšlenky. Zjišťujeme, že jeden rok některým nemusí stačit,“ řekl Právu Martin Šimáček z vládní Agentury pro sociální začleňování, pro niž byl průzkum uskutečněn.
Povinný předškolní rok se má zavést od roku 2017, a to zejména kvůli dětem z nejnižších sociálních vrstev. Pro ně má být obzvláště důležité, aby se v raném věku začleňovaly do společnosti a připravovaly se na školu. Jde o zhruba čtyři procenta dětí, které právě do školky nechodí.
Už v 60. letech americké výzkumy potvrzovaly, že lidé, kteří do školky chodili, dosahovali ve vzdělávání i v dalším životě podstatně příznivějších výsledků než ti, které školka minula.
Jenže průzkum Medianu, který se zaměřil na romské komunity v sociálně vyloučených lokalitách ve všech krajích, jednoduchou matematiku zpochybňuje.
Aspoň se naučí česky
Průzkum mapoval zaměstnanost v souvislosti s předchozí docházkou do mateřinek. Lidí, kteří do školky nechodili a v týdnu před průzkumem odpracovali alespoň jednu hodinu, bylo 36 procent. U těch, kteří ji navštěvovali jen jeden rok před školou, případně nastoupili až do přípravného ročníku základní školy, bylo takto zaměstnaných 35 procent.
Výrazný rozdíl se objevil u osob, které do školky chodily dva a více roků. Jejich zaměstnanost činila 56 procent.
Průzkum samozřejmě nevypovídá o všech Romech, ale jen asi o 80 až 100 tisících žijících v sociálním vyloučení.
Přestože jsou data z výzkumu reprezentativní, autoři by nápad na zavedení povinné předškolní docházky nezatracovali. „Statisticky mají větší šanci na uplatnění děti, které chodí do školky déle než rok. Není tam ale nutně kauzalita, vlivů je tam víc,“ řekl Právu Daniel Prokop z Medianu.
Problém domluvit se česky
Jestli dítě do školky chodí, také může něco vypovídat o poměrech v jeho rodině. „Rodiny, které mají vyšší sociální status, a to jsou mezi nimi i vyučení, posílají děti do školky dřív a podporují je i v dalším vzdělávání. Ale je tam i přímý vliv, jako je třeba socializace už ve školce,“ dodal Prokop.
„Vždycky jsme říkali, že v pěti šesti letech je pozdě, ale zaplať pánbu aspoň za to,“ uvedl Šimáček z agentury pro začleňování. Podle něj totiž základní socializace probíhá u dítěte už do tří let věku, a proto je důležité, aby se pro něj vytvořilo silné zázemí pro jeho pozdější rozvoj mnohem dříve než v pěti šesti letech.
„Do rodin se má dostat sociální intervence v podstatě v okamžiku, kdy matka otěhotní, abychom pro rodinu mohli připravit sociální a ekonomické zázemí,“ řekl Šimáček.
Děti prý mají často problém i s jazykem. V jejich rodinách se hovoří často dialektem na pomezí češtiny a romštiny, jazyk je jednoduchý a chudý na slovní zásobu, takže i uvažování v takovém jazyce je omezené, těžko se v něm vedou složitější diskuse a zasazují problémy do kontextu.
V Maďarsku to jde
„Když už se pak dostávají do kontaktu s vrstevníky ve škole nebo s novou školní látkou, tak jí nerozumějí. A to ne proto, že by byly blbé, ale proto, že nerozumějí jazyku, v jakém je podána,“ vysvětlil Šimáček.
Ve prospěch zavedení povinného roku ve školkách hovoří zkušenosti z Maďarska, kde systém už pár let funguje. Najdou se ale i odborníci, podle nichž není rozumné zavádět povinnost pro všechny kvůli čtyřem procentům, když pro ně už je pozdě. Byly by z toho komplikace pro rodiče, kteří děti dávají do školky třeba jen na tři dny v týdnu.