Před 30 lety se narodila ovce Dolly, první savec naklonovaný z buňky dospělého jedince

Dolly byla prvním savcem naklonovaným z dospělé tělní buňky. Vědci při experimentu využili tkáň mléčné žlázy šestileté ovce a její buněčné jádro přenesli do vajíčka jiné ovce, z něhož předtím odstranili vlastní genetickou informaci. Embryo následně odnosila náhradní matka jiného plemene. Že se Dolly geneticky liší od ovce, která embryo odnosila, bylo patrné už na první pohled – měla bílou hlavu, zatímco její náhradní matka černou.

Do té doby většina biologů předpokládala, že buňky dospělého organismu už jsou příliš specializované na to, aby z nich mohl vzniknout celý nový jedinec. Dolly ale ukázala, že za určitých podmínek je to možné. Výsledky zveřejnil tým pod vedením britského embryologa Iana Wilmuta v únoru 1997 v časopise Nature.

Přestože je Dolly často označována za první naklonované zvíře, není to úplně pravda. Už dříve se vědcům podařilo naklonovat například žáby nebo ovce z buněk velmi raných embryí.

Dolly ale jako první vznikla z buňky dospělé ovce. Právě to představovalo skutečný vědecký průlom a změnilo dosavadní představy o tom, co dospělé buňky dokážou.

Po zveřejnění studie v roce 1997 se rozhořela celosvětová debata o tom, zda bude dalším krokem klonování lidí. Jen během prvního týdne po jejím zveřejnění přijal Roslin Institute více než tři tisíce telefonátů z celého světa. Objev se stal symbolem rychlého rozvoje biotechnologií a vyvolal řadu etických diskusí.

Obavy z armád lidských klonů se však nenaplnily. Reprodukční klonování člověka je dnes ve většině zemí zakázané a výzkum se vydal jiným směrem.

Objev otevřel nové směry biomedicínského výzkumu a položil základy metod, které dnes umožňují přeprogramovat běžné buňky dospělého člověka do stavu podobného embryonálním kmenovým buňkám. Do budoucna by tento přístup mohl najít využití například při obnově poškozených tkání.

Klonování ale z laboratoří nezmizelo. Dnes se využívá především ve vědeckém výzkumu a při šlechtění hospodářských zvířat. Podle amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) přitom není jeho cílem vytvářet geneticky totožná stáda. Slouží především k zachování cenných genetických vlastností u skotu, prasat nebo koz. Naklonovaní jedinci pak většinou neslouží k produkci masa nebo mléka, ale k dalšímu chovu.

Klonování lidí zůstává ve většině světa zakázané. Vědci z Roslin Institute opakovaně zdůrazňují, že jejich výzkum měl především pomoci lépe porozumět fungování buněk a otevřít nové možnosti v medicíně – nikoli vytvořit lidský klon.

Dolly, pojmenovaná po americké country zpěvačce Dolly Partonové, během života porodila šest zdravých jehňat a většinu času strávila ve stádě ostatních ovcí v Roslin Institute nedaleko Edinburghu. V roce 2003 však onemocněla rakovinou plic způsobenou ovčím retrovirem a veterináři ji kvůli zhoršujícímu se zdravotnímu stavu utratili.

Její předčasná smrt tehdy vyvolala spekulace, že naklonovaná zvířata stárnou rychleji. Následné studie ale neprokázaly, že by za její úmrtí mohl způsob, jakým vznikla. Dolly podlehla rakovině plic způsobené ovčím retrovirem, která se vyskytuje i u běžně chovaných ovcí.

Po třiceti letech tak Dolly zůstává symbolem vědeckého průlomu, který neotevřel cestu ke klonování lidí, ale pomohl změnit naše chápání buněk a položil základy řady moderních biomedicínských technologií.