Článek
Návrh finanční pomoci studentům počítá třeba s tím, že by postižení dostávali dvakrát vyšší příspěvek na studia než zdraví. Zároveň by mohli handicapovaní čerpat granty na speciální studijní pomůcky, platili by také nižší úrok při půjčce na studia. Novinky představila Simona Weidnerová, která na MŠMT zákon připravuje.
"Vyššího vzdělání dosahují častěji ti, kdo patří k takzvané 'většinové populaci' a mají příznivější sociální původ," uvedla Weidnerová s tím, že jejich návrh má tyto nerovnosti v přístupu ke vzdělání snižovat. Nově by mohli pobírat finanční podporu i studenti starší 26 let. Grant na studium by dostali všichni studenti, u postižených by však byla jeho výše dvojnásobná.
Studenti by si také na zaplacení školného a dalších nákladů na studium mohli brát zvýhodněné půjčky, za postižené by pak část úroku platil stát. Například studenti se třetím, nejtěžším stupněm invalidity by neplatili žádný úrok, studenti s prvním stupněm invalidity by platili 50 procent úroku.
Novinka: spoření na vzdělání
Nově by se mělo zavést také spoření na vzdělání. "Pro rodiče s handicapovaným dítětem by vznikl nárok na dvojnásobnou výši státní podpory ve formě daňové úlevy v případě, že by svému dítěti spořili na vzdělání," stojí v materiálech MŠMT. Na toto spoření by mohli přispívat i zaměstnavatelé podobně jako třeba u penzijního připojištění. Zaměstnavatelé by také měli mít slevu na pojištění, pokud přijmou na praxi nebo příležitostnou práci handicapovaného studenta.
Změny jsou součástí reformy vysokého školství, kterou úřad připravuje už několik let. Podle některých odhadů by vysokoškolské vzdělání mohlo u handicapovaných snížit nezaměstnanost až o třetinu. Výrazně by se tak snížila i jejich finanční závislost na státu.
Školné až po systému pomoci
Až bude systém finanční pomoci studentům fungovat, může být na vysokých školách zavedeno školné. Návrh finanční pomoci studentům chce ministerstvo předložit vládě na jaře. Se školným přitom podle údajů ministerstva nesouhlasí dvě třetiny studentů. Už teď prý činí náklady na školu 8500 korun měsíčně u studentů veřejných vysokých škol. Na soukromých školách pak vzdělávání včetně nákladů na živobytí stojí přes 15.000.
Podle výzkumu Výboru dobré vůle Nadace Olgy Havlové tvoří handicapovaní jen 0,14 procenta vysokoškolských studentů. V loňském školním roce studovalo na českých vysokých školách 523 lidí s postižením, celkem však bylo vysokoškoláků přes 369.000. V běžné populaci je přitom postižených lidí asi desetina. Výzkum však také ukázal, že vysoké školy jsou na studenty se speciálními potřebami vybavené.