Článek
„Lidé nemají důvod se něčeho obávat,” uvedl úřad s ubezpečením, že „nepůjde o prudkou srážku se Zemí jako ve vědeckofantastických filmech, ale o rozpad do nádherného meteorického roje v krásné hvězdné oblohy”.
Stanice byla umístěna na oběžné dráze v září 2011. Čína chystala její kontrolovaný návrat do atmosféry Země, ale to se nepovedlo, protože v březnu 2016 přestala reagovat na příkazy a nakonec zcela přestala fungovat.
Pád čínské vesmírné stanice Tchien-kung 1
V nadmořské výšce asi 100 kilometrů se díky tření v atmosféře stanice rozpadne na kusy, utrhnou se solární panely, antény a další vnější prvky. Se zvyšující se teplotou začnou všechny součástky hořet a hlavní konstrukce by měla explodovat zhruba ve výšce 80 kilometrů.
„Nebeský palác” spadne v noci na pondělí
Je menšina úlomků dopadne až na Zemi - v tom případě skončí většina v moři, protože oceány zabírají více než 70 procent zemského povrchu.
Mezi státy případně ohroženými troskami by Česká republika být neměla. Pokud by zbytky stanice dopadly do Evropy, pak by mohly skončit v některé ze zemí nacházejících se na jihu kontinentu.
Evropská vesmírná agentura (ESA) ve svých zpřesněných propočtech v sobotu odhadla, že trosky čínské vesmírné stanice Tchien-kung 1 dopadnou na Zemi v průběhu noci na pondělí.
Stanice Tchien-kung 1 je padesátým největší objektem, který se nekontrolovatelně řítí k zemi od roku 1957. Podle amerického astronoma Jonathana McDowella ani větší objekty v minulosti nikomu neublížily. Pád stanice přirovnal ke zřícení hodně malého letadla. I on hovořil o tom, že lidé se mohou těšit na „senzační show” na nebi se „sérií ohnivých koulí”.