Hlavní obsah

Olomoučtí školáci identifikovali nebezpečná místa ve městě, málo se ale hýbou

3:02
3:02

Chcete-li článek poslouchat, přihlaste se

Olomouc

Nové poznatky o pohybovém chování školáků, ale také identifikaci více než pěti set rizikových míst na jejich cestě do školy přinesl v Olomouci výzkum, zabývající se vlivy zastavěného prostředí na aktivní transport dětí v kontextu čtyřiadvacetihodinového chování. Odborníci z Univerzity Palackého (UP) v Olomouci na něm spolupracovali s magistrátem města, který má podněty školáků k dispozici.

Foto: UP/Michal Vorlíček

Součástí výzkumu byly i diskuse ve školách.

Článek

Jak se dopravují do školy, jestli vnímají po cestě nějaké bariéry nebo jestli se cítí v okolí školy bezpečně – mimo jiné na tyto otázky odpovídali žáci a žákyně olomouckých základních škol v dotazníku, jehož součástí byla i interaktivní mapa.

V ní zaznamenávali trasu, kterou při cestě do školy absolvují, a bariéry či riziková místa, se kterými se setkávají. Mezi 540 vyznačenými body byly například nepřehledné či chybějící přechody pro chodce, nebezpečné úseky ulic, kde řidiči jezdí rychleji, nebo lokality, kde se soustředí obtěžující spoluobčané.

„Ve spolupráci s Kanceláří architekta města Olomouce jsme navázali na dřívější šetření Bezpečná cesta do školy, které se v Olomouci uskutečnilo v letech 2019 a 2021. Nyní se nám podařilo získat data od 1050 dětí napříč ročníky základních škol. Podněty, které školáci zaznamenali do mapy, se následně v kanceláři zabývali a posoudili je z hlediska jejich řešení,“ uvedl hlavní řešitel výzkumu Michal Vorlíček z Institutu aktivního životního stylu Fakulty tělesné kultury UP.

Některé problémy se již podle něj podařilo vyřešit. „Další podněty byly předány kompetentním pracovištím. Jen čtyři procenta postřehů školáků byla označena za neřešitelná,“ doplnil Vorlíček s tím, že mapa školáky vyznačených míst s informacemi o řešení je dostupná na webu.

Průměrný školák neplní doporučení

Na deseti vybraných školách v různých částech Olomouce žáci osmých tříd vedle vyplnění dotazníku také po dobu jednoho týdne nosili tzv. ActiveGraph, přístroj monitorující jejich pohybové chování.

Výzkumníci tak u zhruba 200 školáků sledovali, kolik pohybu a jak intenzivního během jednoho dne mají, jak dlouhou část dne prosedí a kolik mají spánku.

Foto: UP/Monika Holušová

Řada nápadů se objevila při diskusích řešitelů výzkumu na školách.

„Na základě monitorování můžeme říct, že průměrný olomoucký osmák neplní doporučení Světové zdravotnické organizace 60 minut středně až vysoce intenzivní pohybové aktivity. Průměr činil necelých 45 minut takového pohybu denně. Na druhou stranu, co se týče spánku, jsou na tom olomoučtí osmáci dobře, spí kolem osmi hodin,“ přiblížil Vorlíček.

O výsledcích měření i místech zaznamenaných v mapě či pocitu bezpečí v okolí školy si podle něj řešitelé s žáky a také učiteli povídali během diskusí na zapojených školách.

„Na nich školáci a školačky sami přicházeli s nápady, co by mohli u sebe změnit, aby měli pohybu více, například vystoupit z tramvaje o zastávku dříve a podobně,“ dodal.

Výzkum probíhá v rámci tříletého Juniorského grantu Univerzity Palackého. Jeho výsledky jsou postupně zveřejňovány v odborných periodicích, o data se také již mohou opřít studenti ve svých závěrečných pracích.

Související témata:

Výběr článků

Načítám