Článek
Zvonovec liliolistý patří k ikonickým, ale zároveň velmi vzácným rostlinám českých lesů a méně často také luk. Ve 20. století prodělal dramatický ústup. Z přibližně dvaceti známých lokalit jich během několika desetiletí zůstalo pouze pět. Bez aktivní péče člověka by jeho úbytek pravděpodobně pokračoval.
„V době květu je zvonovec snadno rozpoznatelný podle květenství tvořeného drobnými bledě modrými zvonky. Aby však rostliny vůbec vykvetly, potřebují vhodné podmínky. Dostatek světla a prostoru a jen omezenou konkurenci ostatních bylin. V lesních porostech je proto nutné biotop prosvětlovat, například odstraněním části stromů. Dalším problémem bývá spárkatá zvěř, které zvonovec chutná. Musíme ho proto chránit plotem,“ uvedl vedoucí botanické zahrady PřF UP Václav Dvořák.
Současné české populace jsou početně slabé a často je tvoří jen několik desítek trsů. Důležitou součástí jejich ochrany je proto pěstování rostlin v umělých podmínkách a následné vysazení do volné přírody. Přibližně polovina semenáčků vypěstovaných v botanické zahradě Univerzity Palackého tak míří v těchto dnech zpět do lesa, zatímco druhá část přečká zimu ve sklenících zahrady.
„Úspěch není samozřejmostí. Od drobného semenáčku k vitální dospělé rostlině vede dlouhá cesta a výsledek ovlivňuje řada okolností. Právě kombinace péče o původní lokality a pěstování nových jedinců v botanických zahradách dává zvonovci šanci, aby z české přírody nezmizel úplně,“ doplnil Dvořák.
Tyto aktivity jsou součástí záchranného programu, který koordinuje Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK) ČR. Jeho důležitou součástí je pak i výsadba na místa, kde dříve zvonovec rostl. Pracovníci agentury s kolegy z pražské botanické zahrady v Troji například loni vysadili 140 sazeniček v národní přírodní rezervaci Karlštejn.
