Hlavní obsah

Odlesňování amazonského pralesa v Brazílii se loni snížilo o polovinu

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

15. 1. 2024, 13:51Brasília

Míra odlesňování v brazilském amazonském deštném pralese se v roce 2023 oproti předchozímu roku snížila o polovinu, a to na nejnižší úroveň od roku 2018. Výrazné zlepšení považuje za svůj úspěch vláda levicového prezidenta Luize Inácia Luly da Silva, který v kampani před volbami sliboval důslednější ochranu pralesa. Brazílie slíbila, že do roku 2030 zcela zastaví nelegální odlesňování v Amazonii.

Nelegální vypalování lesa od farmářů v brazilském státě Amazonas (snímek z 6. září 2023)

Článek

Minulý týden v pátek na to upozornila agentura Reuters s odkazem na údaje brazilského Národního ústavu pro výzkum vesmíru (INPE).

O DESMATAMENTO CAIU 50% na Amazônia em 2023 de acordo com dados do Deter/INPE, que produz alertas diários de desmatamento para orientar a fiscalização.

A área sob alertas foi de 5.153 km², contra 10.278 km² em 2022. pic.twitter.com/FheYxz1sZ0
— Ministério do Meio Ambiente e Mudança do Clima (@mmeioambiente) January 12, 2024

Podle předběžných údajů, které INPE čerpá ze satelitních snímků, bylo v loňském roce zničeno na 5100 kilometrů čtverečních amazonského pralesa. To je desetkrát větší plocha než rozloha Prahy. Ve srovnání s rokem 2022 je údaj poloviční a je také nejnižší od roku 2018.

Příznivý vývoj považuje za svůj úspěch vláda levicového prezidenta Luly. Podle ministerstva životního prostředí k poklesu ničení amazonského pralesa přispěly důkladnější kontroly a důraznější potírání nelegálních hospodářských aktivit na území, které pokrývá amazonský prales.

V Amazonii za posledních 40 let ubylo deset procent vegetace, hlásí nová studie

Věda a školy

Právě nelegální aktivity - např. i vypalování částí lesa, spáchané farmáři - jsou jednou z hlavních příčin odlesňování.

Za Bolsonara se situace zhoršovala

Za Lulova předchůdce, krajně pravicového prezidenta Jaira Bolsonara, ničení největšího deštného pralesa na světě naopak zrychlovalo.

Podle kritiků a ekologů za to mohla právě vládní politika, která umožnila nové hospodářské aktivity a méně důrazně kontrolovala dění v Amazonii. Lula slíbil, že nepříznivý vývoj zvrátí.

Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva

Současný prezident sice tvrdí, že chce důsledněji hájit amazonský prales i domorodé národy, které často na území pralesa žijí, v parlamentu však mají většinu konzervativní strany, které tomu nejsou tolik nakloněné, píše server vědeckého časopisu Nature.

Podle analytičky Natalie Unterstellové budou klíčová rozhodnutí v energetice. Část vládního tábora by chtěla výrazně navýšit těžbu ropy a plynu, např. v ústí řeky Amazonky. Podle Unterstellové je místo toho nutné zaručit v oblasti udržitelný ekonomický rozvoj šetrný k životnímu prostředí.